NP Podyjí se nachází v jihozápadní části Moravy, při státní hranici s Rakouskem v okrese Znojmo.
Vysoký počet a rozmanitost organizmů NP Podyjí je daný tím, že se zde prolínají dvě základní biogeografické oblasti střední Evropy. Jde o Hercynskou a Panonskou oblast, do kterých navíc zasahují alpské a karpatské organizmy. Po jižních svazích kaňonu pronikají údolím západním směrem teplomilné druhy z jihovýchodní Panonie. Ze západu, po severní stinné straně údolí s meandry, se šíří druhy typicky podhorské.
Popsat územní typy národního parku s rozlohou 63 km² není snadné. Začíná pod Vranovem nad Dyjí, sleduje tok řeky a třetihorní pahorkatinu, kterou se prodírá až k městu Znojmo. Patří sem i okolní kopcovitá krajina s těžko prostupnými stržemi vyhloubenými potoky a říčkami, které se vlévají do hlavního toku.
Nejvyšší lokalita NP je Býčí hora pod Vranovem nad Dyjí, která je vysoká 536 m n. m., nejnižším bodem je hladina Dyje ve Znojmě ve výšce 226 m n. m. Velká část území pak leží v zalesněných až prosluněných lesostepních biotopech v nadmořských výškách kolem 300 až 400 metrů, odkud krajina relativně strmě spadá k nivám podél toku Dyje o 100 až 200 metrů níže.
Na území národního parku se vyskytují v Evropě unikátní suchá a teplá vřesoviště a stepní lada, která vznikla vlivem dlouhodobé pastvy dobytka. Vřesoviště se vyvinula na místě kdysi vykácených doubrav jako náhradní společenstva.
Klimatickým opakem stepí a vřesovišť jsou například Ledové sluje – systém skalních srázů a rozsedlin, suťových polí a propasťovitých jeskyní v příkrém severozápadním svahu nad Dyjí. Vznikly složitým procesem, nad jehož definicí si geologové a jeskyňáři lámou hlavu už 150 let.
Chodby a jeskyně se nachází v několika patrech nad sebou na ploše přibližně 300 x 100 metrů. Jejich celková délka je kolem 1 kilometru a hloubka 10 až 40 metrů. V létě se jeskyně „vyhřejí“ na 5 až 12 °C, ale od počátku zimy sem velmi rychle vtéká těžký studený vzduch. Jakmile na povrchu napadne sníh a roztaje (nejlépe opakovaně), voda vtéká do systému, kde vzápětí zmrzne, protože uvnitř se udržuje teplota až –20 °C. Tvoří pak ledové rampouchy, glazuru na stěnách a hromady ledu na jeskynních dnech.
Ledové sluje využívají k zimování netopýři, kterých se tu z celkem 26 druhů žijících v ČR vyskytuje 17 druhů. Klimatickým zvláštnostem se v okolí výstupů studeného vzduchu z podzemí přizpůsobila i vegetace, konkrétně smrk, který se v tak nízké nadmořské výšce u nás jinde nevyskytuje.
Pohyb návštěvníků v okolí je omezen pouze na značené turistické stezky. Vývoj jeskyní pokračuje a každý rok se objevují drobná skalní zřícení. Každý krok mezi sutěmi a otevřenými puklinami skal musí turista pečlivě zvážit.
Národní park Podyjí byl vyhlášen nařízením vlády České republiky k 1. červenci 1991. Jeho rozloha činí přesně 62,59 km², ochranné pásmo měří 27,97 km².
Počátek velkoplošné územní ochrany středního toku Dyje se však datuje rokem 1978, kdy byla na ploše 103 km² vyhlášena chráněná krajinná oblast Podyjí.
Geologie
Podloží parku tvoří převážně pevný a starý Český masiv, východní okraj národního parku zasahuje do Dyjsko-svrateckého úvalu. Nejvýznamnějším procesem ve formování krajiny bylo rychlé zařezávání Dyje do stoupající krajiny v třetihorách a do hloubky 100–200 metrů pod úroveň okolního terénu. Později, v glaciálu, se zde projevila mrazová modelace krajiny, například do podoby suťových polí a pseudokrasových jeskyní.
Flóra
Přes 80 % plochy pokrývají lesy, kde se mimo běžných druhů vyskytují vzácné dřeviny, třeba endemický jeřáb muk hardeggský. Kolem 40 % lesů bylo již ponecháno přirozenému vývoji.
V parku roste 18 druhů orchidejí sytých barev a pozoruhodných květenství. Například vstavač kukačka, osmahlý a vojenský, střevíčník pantoflíček nebo prstnatec májový či křivatec český.
Najdete tu přes 70 druhů chráněných rostlin. Jsou tu rostliny teplomilné i relikty ledových dob na stinných stráních i v hlubokých stržích. Vyskytuje se tu například kýchavice černá měsíčnice vytrvalá, brambořík nachový, divizna nádherná, kosatec dvoubarvý, volovec vrbolistý, kosatec nízký, koniklec velkokvětý či střevíčník pantoflíček.
Fauna
Fauna národního parku je neobvykle rozmanitá, zejména u hmyzu a bezobratlých živočichů. Prozkoumány byly hlavně zdejší populace brouků krascovitých a tesaříkovitých. Daří se tu třeba u nás vzácnému tesaříku obrovskému, jehož žluté, až 10 cm velké larvy žijí v dubech starších 100 let.
Podyjí je severovýchodní hranicí rozšíření třeba alpského brouka skákavce, latinským názvem Orchesia grandicollis. Dále je pro ČR významný objev nového druhu původně středozemního mravkolva Myrmecaelurus trigrammus (Pallas) na Havranickém vřesovišti. A vyskytují se zde i zcela nově popsané druhy blanokřídlých a dvoukřídlých živočichů.
Z dalších chráněných hmyzů se zde nachází například roháč obecný, kudlanka nábožná, nosorožík kapucínek, otakárek ovocný či jasoň dymnivkový.
Z vyšších živočichů Podyjí obývá užovka stromová, vydra říční, ve stepních partiích sysel obecný. Nedávno byl pomocí genetických analýz chlupů z vábidla s vůní baldriánu doložený výskyt dvou jedinců kočky divoké.
Vzácné ptáky zastupuje dudek chocholatý, čáp černý, výr velký, skorec vodní, vlha pestrá a mnoho dalších.
Celkem tu bylo zjištěno 65 druhů savců, přes 150 druhů ptáků, ze kterých zde asi 60 % hnízdí, pak 7 druhů plazů a třeba 12 druhů ohrožených motýlů.
Přírodní památky
- Fládnitzské vřesoviště
- Horáčkův kopeček
- Horecký kopec
| Název správy | Správa Národního parku Podyjí |
| Adresa | Na Vyhlídce 5 |
| Město | Znojmo |
| PSČ | 669 02 |
| Datum vyhlášení | 1. července 1991 |
| Rozloha území | 6 259 ha |
Lesní správa Podmolí
Podmolí
669 02 Znojmo
Tel.: +420 537 021 520
Návštěvnické středisko Čížov
671 02 Čížov 176
Tel.: +420 515 291 630
E-mail: infocentrum@nppodyji.cz
