Státní zámek Buchlovice

Státní zámek Buchlovice je ukázkou špičkové barokní architektury. Celý komplex vychází z italského konceptu barokní vily. Jak exteriéry, tak i interiéry této památky jsou ve středoevropském regionu výjimečné právě svou architekturou, která do detailu kopíruje původní italské vzory. Nepřekvapí tedy, že architektem původní podoby mohl být právě italský architekt Domenico Martinelli nebo Carlo Fontana. Historikové jsou však v případě jejich autorství skeptičtí. První etapu stavby měl naplánovat František Antonín Grimm, stavba však nebyla nikdy ve své podobě dokončena a Grimmovi je přisuzováno autorství jen jednoho z hostinských traktů.

Ve svém pojetí se projekt přibližoval konceptu tzv. „villa rustica“. Jedná se o převzatou podobu původní římské architektury, kdy středobodem panství je vila sloužící jako místo odpočinku, ale i jako správní místo. Některé znaky vedou historiky k názoru, že za původní podobou buchlovického zámku mohl stát nejspíše Domenico Egidio Rossi, jednoznačné důkazy však stále chybí.

Historie zámku je úzce spojena právě s rodem Berchtoldů, kteří získali buchlovické panství (tehdy ještě hrad Buchlov) jako nejbližší příbuzní původního rodu Petřvaldských. Zámek Buchlovice tu nechal postavit a pobýval na něm Leopold I. Berchtold. Zámek údajně vznikl z toho důvodu, že původní hrad již nevyhovoval tehdejšímu modernímu pojetí bydlení aristokracie.

Osvícený šlechtic Leopold I., po kterém se mimo jiné jmenují sirné lázně Leopoldov, byl filantropem a průkopníkem některých moderních resuscitačních postupů. Mezi ně například patří dýchání z úst do úst. Za svého života byl mecenášem a pro rozvoj celého okolí buchlovického zámku vykonal opravdu mnoho. Na svou dobu byl i oddaným zastáncem očkování, které v té době bylo v plenkách. Nevlastní Leopoldův bratr, doktor Bedřich Všemír Berchtold, se stal zakladatelem Národního muzea v Praze.

Leopoldův potomek Leopold II. byl předposledním ministrem zahraničních věcí rakousko-uherské říše. Právě za jeho éry dochází k posledním stavebním úpravám interiérů, které mají více reprezentovat společenské postavení. Architektem těchto změn byl Dominik Fey.

Interiéry zámku byly v tomto období obohaceny luxusním starožitným nábytkem, mytologickými mramorovými sochami či vzácnými zlacenými bronzy. Umělecké sbírky na blízkém hradu Buchlov i na zámku v Buchlovicích patří k těm vůbec nejrozsáhlejším. To se týká zejména grafických listů, jejichž sbírka vznikla v první polovině 19. století a čítá přes 6 tisíc kreseb. Mezi jejich autory nechybí jména nejvýznamnějších umělců své doby.

Za zmínku jistě stojí i fakt, že v roce 1848 byl veřejnosti zpřístupněn nedaleký hrad Buchlov. Hrad, který vznikl dávno před zámkem, byl zestátněn v roce 1945.

Významné osobnosti a rody na zámku Buchlovice:

• Petřvaldští z Petřvaldu (1707–1820)
• Leopold I. Berchtold (1759–1809)
• Bedřich Berchtold ( 1781–1872)

Významné události, které se v Buchlovicích udály:

• kolem 1207 - Jméno Buchlovice se poprvé objevuje v listinných pramenech.
• kolem 1300 - První zmínky o hradě Buchlově.
• 1540 - Buchlovické panství získávají Žerotínové.
• 1699 - Založen Buchlovický zámek Janem Petřvaldským z Petřvaldu.
• 1805 - Buchlovice jsou povýšeny císařským výnosem na městys.
• 1908 - Na zámku probíhá schůzka mezi ministry zahraničí Rakousko-Uherska a Ruska. Ta byla jednou z příčin vypuknutí první světové války.