Letohrádek královny Anny

Popis místa

Letohrádek královny Anny, nazývaný též Belveder či Královský letohrádek, se nachází na východním okraji Královské zahrady na Pražském hradě. Vznikl nejen pro rekreaci rodiny panovníka, ale i pro konání plesů či slavností a jako reprezentační místo pobytu vznešených návštěvníků hradu. V současnosti slouží jako výstavní prostora Pražského Hradu, především pro výstavy výtvarného umění a uměleckého řemesla.

Mariánské hradby, 118 00, Praha 1
Telefon: +420 224 372 423
E-mail: tourist.info@hrad.cz
Web: http://www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad/turisticky-rozcestnik/kralovsky-letohradek.shtml

Naplánovat trasu

Architektonicky jde v podstatě o villu suburbanu, (v dobové literatuře „lusthaus“, česky letohrádek), tedy stavbu, která byla součástí rozsáhlé zahrady a sloužila pro pořádání slavností ale i k odpočinku a „rekreaci“. Nebyla uzpůsobena k obývání. Tato konkrétní villa byla součástí plánovitého budování královské zahrady, kterou dodnes na východní straně uzavírá.

Obdélné dvoupodlažní jádro budovy obíhá ze všech stran arkádový ochoz nesený jónskými sloupy. Ve cviklech této arkády jsou umístěny mytologické reliéfy. Reliéfní, zčásti ornamentální a zčásti figurální výzdoba se však nachází i na soklech sloupů a sloupků balustrády, vlysu římsy ochozu, je součástí supraport a suprafenester, oken a dveří v přízemí budovy i sochařsky pojatých patek klenby ochozu. Nad arkádou je umístěna rozlehlá terasa, přístupná z prvního patra budovy. Také balustráda této terasy je dosti neobvykle reliéfně zpracována. Patro letohrádku je překvapivě řešeno pomocí dórského řádu, takže je zde porušena řádová superpozice. Kromě okenních otvorů rytmizují stěnu prvního patra ještě volné niky. Krov stavby tvoří unikátní tesařská konstrukce, připomínající svým tvarem obrácený trup lodi.

V parku před letohrádkem je umístěna známá Zpívající fontána, kterou odlil v roce 1568 z bronzu brněnský kovolijec Tomáš Jaroš, podle návrhu italského umělce Francesca Terza.

Jedná se o jednu z prvních čistě renesančních staveb na území Čech a Moravy. Ve své době byla tato stavba svou koncepcí obdélné budovy opatřené ze všech stranách arkádovým ochozem novinkou i v samotné Itálii. Zároveň jde o jednu z prvních, ne-li vůbec první villu suburbanu v zaalpské Evropě.

Více informací

V roce 1538 započal Ferdinand I. v nově zřízené královské zahradě budovat letohrádek pro svou choť Annu Jagellonskou, která však zemřela ještě před jeho dokončením. Stavitelem letohrádku byl Giovanni Spatio, který postupoval podle projektu italského stavitele a kameníka Paola della Stelly ve stylu italské renesance. Tím zde vznikla budova italské renesance ve své nejčistší formě mimo hranice Itálie.

Při požáru hradu v roce 1541 byla stavba na čas přerušena a pokračovala až v letech 1548−1552. Paolo della Stella nechal vytesat kamenné reliéfy na arkádách ochozu, dále pak bohatě zdobený vlys obíhající budovu, 36 sloupů s toskánskými hlavicemi a 114 reliéfů na stěnách. Všechny tyto úžasné kamenické práce byly provedeny s neuvěřitelně jemnými detaily z jemnozrnného pískovce.

Letohrádek byl dokončen až roku 1563 Hansem Tirolem a Bonifácem Wohlmutem, kteří na budově přistavěli patro a unikátní měděnou střechu ve tvaru obráceného lodního kýlu. Zpívající renesanční fontánu stojící před letohrádkem ulil v letech 1564 až 1568 podle návrhu Francesca Terziho kovolijec Tomáš Jaroš.

Letohrádek nejvíce využíval Rudolf II. Zřídil zde astronomickou pozorovatelnu, do které docházel Tycho de Brahe a Johannes Kepler. Po smrti Rudolfa roku 1612 však letohrádek pustl a v roce 1648 byl vypleněn švédskými vojsky. Za Josefa II. zde byla zřízena armádní dělostřelecká laboratoř.

V letech 1841 až 1865 byla budova opravena, bylo přistavěno monumentální klasicistní schodiště a na stěny v prvním patře byl namalován cyklus historických scén z českých dějin podle návrhů ředitele pražské malířské akademie Kristiána Rubena. Další rekonstrukce proběhla v letech 1988 až 1991.