Zámeček Belvedér

V jednoduchosti je krása. O tom svědčí zámeček Belveder, vystavěný na severním okraji Valtic Josefem Hardmuthem. Příkaz knížete zněl „postavit pěknou bažantici“ a architekt se tohoto úkolu zhostil víc než dobře. Hospodářský objekt navrhl tak, aby se líbil nejen bažantům, které zde páni hodlali chovat, ale i stavebním oborníkům. Šlechta, jež sem čas od času zavítala, byla okouzlena překrásným výhledem. Nedaleký Mikulov, obklopený lány vinic a skalami Pálavy, tu má člověk jako na dlani.

Empírová budova byla vystavěna na Liščím vršku v roce 1802. Dobová literatura popisuje především interiér hlavního salonku, upraveného jako čínskou síň. Uprostřed seděl Číňan, obklopený druhy, sedícími na bohatě vyřezávaných sedátkách. Při zdech stály černé židle, vykládané perletí. Pokoj zalívalo tlumené světlo lampionů. Když nestačilo, rozzářil se skvostný lustr, pomalovaný čínskými draky. Stěny zdobily originální hedvábné obrazy. V některých pokojích Belvederu byly uchovávány sbírky cenného porcelánu; před branami se rozkládaly klece plné chovných bažantů.

Empírový zámeček nechal v areálu bažantnice vystavět v letech 1802-1806 kníže Jan I. z Lichtenštejna. Výstavbou byl pověřen jeho vrchní architekt Josef Hardtmuth. V roce 1894 vyhořel, ale byl znovu obnoven i s výmalbou. Po znárodnění po roce 1945 se stát o zámeček nestaral a ten chátral. Později se dostal do správy Akademie věd, která jej využívala jako své pracoviště. Zámeček však utrpěl neodbornými zásahy.

Zámeček nesloužil jen šlechtě, ale také se zde chovali pávi a bažanti.

V současné době je zchátralý lovecký zámeček veřejnosti nepřístupný a měl by procházet rekonstrukcí.

Zámek prochází rekonstrukcí, exteriéry jsou omezeně přístupné.