Hvězdárna Mikuláše Koperníka v Třinci

Hvězdárnu v současné době navštěvují zájemci i ze sousedních obcí.

Po dohodě s panem Knyblem dochází na exkurzi i studenti a žáci třineckých škol.

V roce 2012 vzniká kroužek „Mladý hvězdář“ u Domu dětí a mládeže, Bezručova 66 v Třinci (DDM), který využívá aktivně pozorování jak noční, tak i denní oblohy.

Více informací

V roce 1955 byla třinecká Hvězdárna Mikuláše Koperníka slavnostně otevřena pro veřejnost. V roce 1957 Hvězdárna Mikuláše Koperníka organizovala veřejná pozorování tehdy vypuštěného „Sputniku“. V šedesátých letech se Ing. Zielina pro nemoc vzdává vedení astrokroužku a hvězdárny a vedení se ujímá ing. Petr Peřina. I ten však na konci 60. let pro nemoc přestává vést hvězdárnu, která pak zůstala na dlouhou dobu opuštěná.

Znovuzahájení provozu

Hvězdárna Mikuláše Koperníka patřila Domu kultury Třineckých železáren. V roce 1978 ustanovilo vedení Domu kultury za vedoucího hvězdárny Vladimíra Knybla. Ten vytvořil ze zájemců znovu astronomický kroužek a započalo se s obnovou hvězdárny.

Hvězdárna se uvedla do provozuschopného stavu, začalo se s opravou dalekohledů. Opět bylo zavedeno pozorování noční oblohy pro veřejnost. Astronomický kroužek navštívil při exkurzích postupně všechny hvězdárny v severomoravském kraji.

V 80. letech třinečtí amatérští astronomové navštívili hvězdárny v Českém Těšíně, v Příboru, ve Vsetíně, v Přerově, planetáriu v Ostravě – Krásném Poli, v Kysuckém Novém Městě a hvězdárnu v Brně na Kraví Hoře. Organizačně se napojili na krajskou hvězdárnu ve Valašském Meziříčí, kde se zúčastňovali seminářů o astronomii. Navštívili i naše největší astronomické pracoviště, Ondřejov u Prahy, oddělení pro sluneční fyziku u Dr. Křivského a prohlédli si největší československý dalekohled, 2 metrový teleskop firmy Carl Zeiss Jena.

Členové třineckého astrokroužku pořádali rovněž výjezdy s dalekohledy a fotoaparáty na noční pozorování v Beskydech. Podnikli expedice na Javorový, Ostrý, Prašivou, Kozinec, Godulu, Javorník a Lysou horu. V Domě kultury v Třinci uspořádali několik přednášek o astronomii pro veřejnost a 2 výstavy o astronomii a kosmonautice.

V roce 1985 byla Hvězdárna Mikuláše Koperníka v Třinci zařazena do celostátní programu FOTOSFEREX, pro každodenní pozorování a zakreslování slunečního povrchu. V rámci tohoto programu se sluneční kotouč promítal v přídavné temné komoře za dalekohledem na stínítko, kde byl umístěn terč s předtištěnými souřadnicemi (projekce za okulárem).

Získané kresby slunečních skvrn a fakulových polí se každodenně zasílaly na oddělení sluneční fyziky na Hvězdárnu do Ondřejova Dr. Křivskému. Číselné vyhodnocení se zasílalo do krajské Hvězdárny ve Valašském Meziříčí. V Ondřejově přijímali zákresy i z jiných hvězdáren v Československé republice, pokud jim to oblačnost dovolila, a z těchto map se vytvářely předpovědi slunečních erupcí a s nimi spojené změny intenzity magnetického pole na Zemi. V Třinci pracoval zaučený kolektiv osmi nadšenců, kteří tuto službu prováděli. Protože se číselné vyhodnocení ze zainteresovaných hvězdáren každoročně posílalo i do světového centra pro sluneční fyziku v Boulderu v Coloredu v USA, ocitalo se jméno třinecké hvězdárny i s číselnými výsledky v ročních celosvětových přehledech sluneční aktivity.

Projekt FOTOSFEREX byl ukončen v roce 1996, kdy Američané umístili na oběžnou dráhu mezi Zemí a Sluncem solární satelit SOHO, který nepřetržitě snímal sluneční kotouč ve všech vlnových délkách světla a elektromagnetického záření a měření okamžitě posílal na Zemi.