Hvězdárna a planetárium Brno

Brněnská hvězdárna byla otevřena 16. října 1954. Tehdy měla podobu jedné kopule s menším dalekohledem.

K první větší proměně došlo v roce 1959, kdy byla dostavěna budova s přednáškovým sálem, pozorovatelnou a projekčním planetáriem firmy Carl Zeiss Jena ZKP-1, které na klenbě o průměru osm metrů vytvářelo iluzi hvězdného nebe (zařízení je dodnes v provozu).

Spojením hvězdárny a planetária došlo již v šedesátých letech 20. století k vytvoření unikátní kombinace velmi specifických astronomických zařízení, která není ve světě příliš běžná, ale která nabízí celou řadu skvělých možností v popularizaci astronomie i odborných aktivitách.

Naši pracovníci se tehdy věnovali odbornému studiu – především meteorů a proměnných hvězd. Lze bez nadsázky říci, že se Hvězdárna a planetárium Brno stala faktickým centrem amatérského astronomického výzkumu v bývalém Československu (dnes Česká republika).

Zájem o astronomické pořady stále narůstal, proto bylo na začátku osmdesátých let 20. století rozhodnuto o rozšíření budovy, jejíž hlavní částí se stal sál velkého planetária (typ Spacemaster firmy Carl Zeiss Jena). Nový projekční přístroj byl sice zakoupen již v roce 1978, vlastní stavba však začala až v roce 1986 a oficiálního otevření se velké planetárium dočkalo teprve v říjnu 1991.

Od roku 2005 se začala chystat proměna městské hvězdárny a planetária v multivizuální centrum. Přerodem neprošla pouze budova, nýbrž i programové zaměření, personální obsazení a celkový styl práce. Základní kámen tohoto projektu položilo 7. října 2009 hned 16 kosmonautů, osobním patronem se stal Vladimír Remek – první československý kosmonaut.

Kompletní rekonstrukce budovy Hvězdárny a planetária Brno byla dokončena ve druhé polovině roku 2011. V průběhu roku 2013 pak bylo původní planetárium nahrazeno digitálním projekčním systémem společnosti RSA Cosmos, který doplňuje projektor Chronos II.

Ve velké kopuli je nainstalováno hybridní planetárium v podobě malého analogového projektoru uprostřed sálu a digitálních projektorů po jeho obvodu (tzv. digitárium). Jedná se o kombinaci technologií dodaných z USA, Francie a Japonska.

Podobně uzpůsobená mnohonásobná projekce nemá s výjimkou Prahy v České republice obdoby. Představení velkého planetária jsou vzdělávací pořady pro školní výpravy, stejně jako představení pro veřejnost věnované modernímu pohledu na Zemi, sluneční soustavu i vzdálenější vesmír. Kapacita velkého planetária s bezbariérovým přístupem je 180 míst (do roku 2013 to bylo 200 míst). Konají se v něm také odborné přednášky, koncerty, tematicky zaměřené semináře a nejrůznější komerční akce.

Na hvězdárně je k dispozici celá řada astronomických dalekohledů, počínaje přenosnými přístroji a konče refraktory 150/2250, 200/3000 a 400/1725, které slouží k pravidelným pozorováním Slunce i zajímavostí večerního nebe za doprovodu pracovníka hvězdárny.

Hvězdárna má také k dispozici funkční malé planetárium od firmy Carl Zeiss Jena (typ ZKP-1 z roku 1959 s kapacitou 35 míst) umístěné v kopuli o průměru 8 metrů, které je v provozu ve večerních hodinách za nepříznivého počasí.