Hvězdárna a planetárium České Budějovice

Českobudějovická hvězdárna byla otevřena v roce 1937 jako druhá nejstarší lidová hvězdárna v Čechách zásluhou tehdejší Jihočeské astronomické společnosti. Nachází se cca 300 metrů od náměstí Přemysla Otakara II. v parku na soutoku Vltavy a Malše. Hvězdárna a planetárium se zabývá astronomickým výzkumem a seznamováním široké veřejnosti s astronomií a jí příbuznými vědami.

Mapa - Hvězdárna a planetárium České Budějovice

Zátkovo nábřeží, 370 01, České Budějovice

Telefon: +420 380 123 333
E-mail: hvezdarna@hvezdarnacb.cz
Web: http://www.hvezdarnacb.cz

Činnost budějovického planetária je rozdělena na vlastní výzkum a akce pro veřejnost.

Ve výzkumném programu pracují členové planetária kromě atraktivního objevování nových planet také na vědeckém ověřování blízkozemních planetek a měření jejich poloh, či na fyzikálním výzkumu komet. Objevné práce probíhají především na pobočce planetária na Kleti u Českého Krumlova. Observatoř Kleť, stojící na stejnojmenném kopci od roku 1957, je nejvýše položená observatoř u nás a díky četným planetárním nálezům je řazena mezi světově významné observatoře.

Z programu pro veřejnost návštěvníky zaujme umělé planetárium, ve kterém speciální projektor vytvoří na kopuli hvězdárny imitaci oblohy. Dále je zde kinosál, uzpůsobený pro přednášky a projekce, a pravidelně se zde konají veřejná pozorování Slunce a noční oblohy.

Již na přelomu 19. a 20. století působilo v Českých Budějovicích více příznivců astronomie. Připomenutí si zaslouží např. Johann Zink, část jeho odkazu - pozorovací deníky s kresbami planet a astronomické přístroje - je na hvězdárně uložena dodnes - jeden z dalekohledů, výrobek firmy Reinfelder & Hertel Muenchen o průměru 80 mm je vystaven nad schodištěm.

V roce 1928 se mnozí z nich sdružili a založili tzv. Jihočeskou astronomickou společnost (J.A.S.). Jedním z jejich hlavních cílů bylo postavení Lidové hvězdárny pro šíření a popularizování znalostí z astronomie. Stavbu hradili z členských příspěvků, výnosů akcí pořádaných J.A.S., sbírek, darů jednotlivců, spolků i podniků, nakonec přispělo město i stát, ale nepříliš. Prvním předsedou J.A.S. byl Dr. Karel Vodička.

Hvězdárna byla slavnostně otevřena v roce 1937. J.A.S. zde pořádala pozorování, přednášky, promítání aj. pro veřejnost. Členové sami se zabývali též astrofotografií, pozorováním planet, meteorů atd. Hvězdárna fungovala až do padesátých let na spolkovém, amatérském základě, tzn. bez placených zaměstnanců.

V letech II. světové války byla budova hvězdárny obsazena německým vojskem (1939 - 1945).

V polovině 50.let zestátněna, spravována KNV, později ONV, poté Okresním úřadem České Budějovice. a od 1.1.2003 Jihočeským krajem. Ředitelem od zestátnění jmenován středoškolský profesor Bohumil Polesný, předtím předseda J.A.S. Od roku 1957 se stavěla pobočka na Kleti. Od roku 1966 do 1991 ředitelem Antonín Mrkos, CSc. V roce 1971 otevřeno planetárium a nová přístavba s kinosálem.

Planetárium

Projekční přístroj planetária umožňuje promítat na kopuli sálu umělou oblohu se Sluncem, Měsícem, planetami a hvězdami viditelnými pouhým okem i Mléčnou dráhu, tak jak je viditelná v různých ročních obdobích ze zeměpisných šířek od severního pólu po rovník.

průměr sálu 8,5 metru, 70 míst
projekční přístroj ZKP-1 Zeiss Kleiner Planetarium (projekce cca 5.000 hvězd, Slunce, Měsíce, planet od Merkuru po Saturn, Mléčné dráhy, základních čar souřadnicových systémů)
velkoplošná videoprojekce

Kinosál

Slouží pro přednášky a audiovizuální programy pro širokou veřejnost, programy pro školy všech stupňů i zájmové organizace.

70 míst
velkoplošná videoprojekce a projekce počítačových dat
zpětný projektor

Kopule

Přístroje v kopuli hvězdárny umožňují pozorování Slunce i těles sluneční soustavy a objektů vzdáleného vesmíru na noční obloze.

průměr 5 metrů
zrcadlový dalekohled typu Cassegrain, průměr primárního zrcadla 31 cm, sekundární ohnisko 400 cm, (včetně montáže výrobek Ing. Viktora Rolčíka, Praha, cca 1935)
čočkový dalekohled o průměru objektivu 15 cm, nyní s heliookulárem a polarizačním filtrem pro přímé pozorování sluneční fotosféry
čočkový dalekohled o průměru objektivu 11 cm (oba tyto čočkové dalekohledy neboli refraktory jsou výrobkem německé firmy G.& S. Merz Muenchen, Německo, konec předminulého století)
fotografická komora Trioplan 1:4,5/360 mm, výrobek Meyer Goerlitz, Německo
hledáček AT-1 , výrobek SSSR