Železnorudný důl Chrustenice (Chrustenická šachta)

Doba před naším letopočtem

Železářstvím se zde zabývali Bojové, keltský kmen, který se usídlil v Čechách ve 4. Stol. Před naším letopočtem. Z této doby pocházejí nálezy tavicích pecí a železných výrobků v okolí Loděnic a Krušné hory. Ruda byla zpracována na místě nálezu v takzvaných „vlčích“ nebo „kusových“ pecích.

8. stol. N. l.
První historická zpráva o dobývání a zpracování železa v pánvi českého ordoviku (Hájkova kronika). Z této doby pochází nálezy u Loděnic, Chýňavy a Nučic. Ruda se zpracovávala v malých pecích za pomoci dřevěného uhlí a dmýchání vzduchu z kožených vaků.
Zpracovávala se ruda z výchozů, kde byla větráním uvolněna  a přeměněna v limonit. Později byla hlavní pozornost věnována rudám červeným – krevelovým.

1861
Počátek kutání v Chrustenicích. Kladenští železářstí podnikatelé, zastoupení Janem Váňou, nálezcem kladenského uhelného ložiska, získali kutací povolení pro průzkum železnorudného ložiska.

1863
Kladenským podnikatelům byla propůjčena dvě dolová pole.

1905
Počátek těžby. Dobývalo se v lomu na úbočí vrchu Blejskava, severovýchodně od dnešních Chrustenických strojíren.

1907
1.července zahájeny otvírkové práce na ložisku čistěním starých sledných štol, zvláště štoly na nynějším 8. patře, a kopáním sledných rýh. Štola na 8.patře byla připravena pro budoucí těžbu a byla vyražena patra nad 8.patrem. Přípravné práce zaměstnávaly 28 dělníků. Zahájena výstavba provozních budov.

1908
16.února zahájena hlubinná těžba, postaveny pražící pece.

1909
4.ledna zahájen provoz visuté lanové dráhy od dolu k nádraží Loděnice, kde byla vybudována skládací stanice. 15.dubna byla hloubena z 8.patra v podloží ložiska úklonná těžní jáma až na úroveň 32.patra. Jáma měla úklon 45o a říkalo se jí „Stará šachta“ nebo také „I. úklonná jáma“. 4.ledna narazena ruční doprava vytěženého materiálu od I. úklonné jámy koňmi.

1912
Konečný počet pražících pecí dosáhl 34.

1921
Zahájeno ražení nové těžní jámy – tzv. „I.vlečná jáma“. Její úklon činil 14o, byla dlouhá 974 m a vedla na 48.patro.

1924 - 1940
Těžba dosahuje maxima nejvíce rudy vytěženo v roce 1929 – celkem 281 000 tun.

1928
Vybudována tzv. „Nová štola“, která nahradila „Starou štolu“ z roku 1908, jako hlavní vstupní chodba do dolu, I. vlečná jáma dána do plného provozu, odstavena „Stará šachta“.

1931
Započato s těžbou II. Vlečné jámy ze 48. Patra na 72. Patro.

1937
II. Vlečná jáma byla uvedena do provozu, dosáhlo se 80. Patra dolu – nejhlubšího patra.

1945
Důl znárodněn, přešel do nově vytvořeného národního podniku Středočeské uhelné a železnorudné doly v Kladně. Těžba dosáhla minima 32 600 tun.

1950
Od 1.ledna byl důl začleněn pod správu národního podniku Železnorudné doly Nučice.

1953
Vytěženo 139 000 tun, od tohoto roku těžba stagnuje.

1957
Pozastaveno pražení v pecích.

1958
Od 1.ledna důl přešel pod správu národního podniku Železnorudné doly a hrudkovny Ejpovice.

1965
23.6. v 11 h ukončení těžby. Z Chrustenického ložiska bylo podle odhadu vytěženo asi 7 771 709 tun. Podle horního zákona byl pro důl stanoven dobývací prostor o plošné výměře 122 ha 49 a 54 m2.