Zámek Průhonice

Zámek je dnes také sídlem Botanického ústavu Akademie věd ČR. Rozsáhlá dendrologická a krajinářská zahrada je přístupná po zaplacení vstupného.

Nejstarší stopy opevnění na místě dnešního zámku v Průhonicích pocházejí ze 70. let 13. století. Počátkem 15. století se pak na místě usídlují Vladykové z Dubče. S velkou pravděpodobností se tehdy jednalo o opevněnou tvrz, ale její podoba se do dnešních dnů nedochovala. V následujícím století se potom tvrz mění na zámek díky renesanční přestavbě. Průhonický zámek byl v té době  čtyřkřídlou stavbou pevnostního charakteru s centrálním nádvořím. Patřila k němu také okrasná zahrada s oranžerií a bohatě osázená ovocná zahrada.

Na konci 18. století zámek stačil po 70 letech neobývání zpustnout, ale za Jana Nepomuka Nostice-Rienecka se roku 1800 dočkal další významné přestavby, tentokrát v klasicistním stylu. Po roce 1885 zde sídlili manželé hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca a hraběnka Marie Antonie Nostic-Rieneck. Nalezli tu nejen své sídlo, ale i krajinu předurčenou k založení rozsáhlého dendrologického parku. Areál přestavěli v tehdy módním stylu české novorenesance.

Nosticové vlastnili Průhonice až do 20. let 20. století, kdy rod z ekonomických důvodů panství prodal československému státu.

Otevírací doba platí pro Průhonický park. Zámek je zpřístupněn pouze při pořádání kulturních a společenských akcích.