Rybniční zámeček

Díváme-li se na Rybniční zámeček okem praktického turisty, je to salet jako každý jiný. Památka nás začne více zajímat až tehdy, když se dozvíme o překvapivém nálezu z roku 2003. Zámek dnes vypadá asi tak, jak jej navrhl v roce 1815 Josef Kornhäusel. Dokud se při opravě objektu nevykopala 80 centimetrů široká a víc než 10 metrů dlouhá zeď, nikdo se nezamýšlel nad tím, jestli kdy byla přestavována.

Rybniční zámeček připomíná spíš vilku. Tyčí se na hraně svahu nad skleněnou hladinou Prostředního rybníka průčelím směrem k vodě. Průhledem je odsud vidět architektonická výzdoba protilehlého zalesněného břehu. Mezi zelenavými stromy se rozkládá Nový dvůr a Chrám Tří Grácií. Stavět budovy tak, aby si navzájem tvořili romantickou kulisu, bylo tenkrát v módě.

Jako spousta dalších saletů Lednicko-valtického areálu, sloužil i Rybniční zámeček oblíbenému koníčku panstva – lovu. Páni se sem sjížděli, aby zahájili lov na ptactvo a ryby. Později bydlel v přízemí zahradník. O tom, že Lichtenštejni nebyli žádní zpátečníci a fandili vědě, svědčí fakt, že objekt v roce 1928 darovali ornitologům a hydrobiologům. Dneska jej spravuje Mendelova univerzita.

Zámeček nechal postavit kníže Jan I. Josef z Liechtenštejna. Projekt stavby zpracoval vídeňský architekt Josef Kornhäusel. Samotná stavba vznikla v letech 1814–1816. Zpočátku zámeček sloužil pro ubytování hajného, také odtud vyrážela šlechta při příležitostných lovech ptactva a ryb. Později zde byl ubytován knížecí zahradník s rodinou.

Poté, co byla v roce 1922 v Lednici založena Hydrobiologická stanice vysokých škol brněnských, poskytl zámeček kníže Jan II. z Liechtenštejna pro účely školy. V prostorách budovy byla umístěna hydrobiologická stanice. Její činnost zde byla ukončena v roce 1971 a v prosinci téhož roku byl zámek předán lesnické fakultě VŠZ v Brně, která zde umístila ornitologická expozici vodního ptactva, ta zde byla do roku 2001.

V současné době je budova ve vlastnictví Mendelovy univerzity v Brně. V letech 2002–2008 zde péčí univerzity v součinnosti s Národním památkovým ústavem proběhly rekonstrukční a restaurátorské práce na exteriérech i interiérech objektu.

Podle posledních výzkumů vypadal svého času zámeček docela jinak. Poté, co rekonstruktéři objevili při patě průčelí zeď, začali se zainteresovaní historici dohadovat o tom, čeho je pozůstatkem. Na světlo světa byly vytaženy nedatované dokumenty, zachycující plánované rekonstrukce zámku. K velkolepému zvelebnění, které na nich bylo promýšleno, nikdy nedošlo. Avšak když Franz Engel stavěl roku 1824 Tři Grácie na protějším břehu, přesvědčil panstvo, aby byly k Rybničnímu zámečku dostavěny alespoň postranní arkády. Měl k tomu zajímavý důvod – chtěl, aby byl z Grácií hezčí výhled. Postranní křídla musela být podle dobových popisů a kreseb zrušena před rokem 1840.

Exteriéry zámečku jsou volně přístupné.