Starý královský palác

Termíny představení

1.1.2015 - 31.12.2015 –

Expozice Příběh Pražského hradu

Starý královský palác

Starý královský palác je historická střední část jižního křídla Pražského hradu, která sloužila jako sídlo českých knížat a králů od 10. do 16. století. Patří k němu kostel Všech svatých, Vladislavský sál, Stará sněmovna, Zemské desky a Ludvíkovo křídlo s někdejší Českou kanceláří. Ve spodních podlažích je zachováno patro paláce Karla IV. a pod ním trůnní sál Soběslavova paláce z první poloviny 12. století.

náměstí U svatého Jiří, 110 00, Praha 1

Telefon: +420 224 372 434
E-mail: tourist.info@hrad.cz
Web: https://www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad/turisticky-rozcestnik/stary-kralovsky-palac.shtml

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes. Na východní straně na palác navazovala kaple Všech svatých, vysvěcená v roce 1185.

Král a císař Karel IV. vybudoval na místě románské stavby v 1. polovině 14. století gotický palác s klenutým reprezentačním prostorem a pásem arkád na severní straně. Za vlády jeho syna Václava IV. byla postavena dvě kolmá křídla a přestavěna kaple Všech svatých.

Celých osmdesát let bouřlivého 15. století byl palác opuštěn. Po roce 1483 se na Pražský hrad vrátil král, Vladislav Jagellonský, a zahájil poslední velkou přestavbu paláce. Vznikl při ní velkolepý slavnostní Vladislavský sál, jehož architekt, Benedikt Ried, spojil umění pozdní gotiky s prvky nastupujícího renesančního slohu. Také kolmé palácové křídlo, nazvané po Vladislavově synu Ludvíkovi, je dílem B. Rieda. Po nástupu Habsburků na český trůn byly sály Starého královského paláce využívány pro korunovační slavnosti a sněmy, jako jednací sály, úřadovny a depozitáře. Nové obytné místnosti byly stavěny západně od paláce, v jižní části areálu Hradu. Po katastrofálním požáru v roce 1541 byla nově přestavěna Sněmovna a kostel Všech svatých.

Tereziánské křídlo vzniklo při přestavbě Hradu v 18. století. Ve 20. století bylo několikrát rekonstruováno a naposledy bylo v roce 1993 upraveno pro výstavy výtvarného umění.

Vladislavský sál

Vladislavský sál sloužil od 16. století především královské reprezentaci. Odehrávaly se zde korunovační slavnosti a hostiny, rytířské turnaje, trhy s umě- leckým a luxusním zbožím. Tato repre- zentační funkce je částečně zachována dodnes: ve Vladislavském sále se konaly volby prezidenta republiky a slavnostní shromáždění spojená s významnými dny České republiky.

S Vladislavským sálem sousedí Sněmovna, která zařízením svého interiéru přibližuje způsob jednání sněmu po roce 1627, a kostel Všech svatých.
Z jihozápadního rohu Vladislavského sálu vede portál do Ludvíkova křídla s místnostmi České kanceláře. V její druhé místnosti bylo v roce 1618 zahájeno České stavovské povstání, když byli z okna do hradního příkopu vyhozeni dva místodržící s písařem. České stavovské povstání bylo prvním konfliktem třicetileté války (1618 - 1648).
Z vyhlídkové pavlače při jižní stěně Vladislavského sálu se otvírá krásný výhled do zahrady Na Valech a na Prahu.
Z Vladislavského sálu se dnes vychází po Jezdeckých schodech, vystavěných původně pro příjezd rytířů na koních přímo do sálu, k turnajům. Schodiště je zaklenuto složitou pozdně gotickou krouženou klenbou.

Tereziánské křídlo

Úzký trakt, který nechala vystavět Marie Terezie v letech 1766 - 68 jako spojnici mezi Ludvíkovým křídlem a Ústavem šlechtičen. V roce 1931 byl objekt snížen podle architekta Otto Rothmayera o jedno patro, aby nebránil pohledu na průčelí Vladislavského sálu.
Architekt Otto Rothmayer vytvořil dvě chodby, které slouží jako výstavní prostory a všechny úrovně propojil spirálovitým schodištěm - Rothmayerovo schodiště.

Do Tereziánského křídla Starého královského paláce se lze dostat jak z hradního nádvoří (proslulým Býčím schodištěm), tak přímo z Jižních zahrad.

Kostel všech svatých

Kostel Všech svatých vystavěl na místě románské palácové kaple stejného zasvěcení Petr Parléř. Kostel byl podle starých pramenů nádherně vyzdoben po vzoru pařížské La Chapelle. Po požáru v roce 1541 z něj však zbyly jen obvodové zdi.
Při obnově byl kostel prodloužen až k průčelí Vladislavského sálu a při dalších úpravách s ním byl spojen portálem.

Ve výklenku na severní straně kostela Všech svatých je náhrobek svatého Prokopa, jehož životu je věnován i obrazový cyklus na stěnách.

Více informací

	Otevřeno denně	Čas
Letní turistická sezóna	1. duben – 31. říjen	9:00 – 17:00
Zimní turistická sezóna	1. listopad – 31. březen	9:00 – 16:00