Karlovy Vary

Termíny představení

3.7.2015 - 11.7.2015 –

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2015

Karlovy Vary (německy Karlsbad, anglicky Carlsbad) je statutární město v západních Čechách a metropole Karlovarského kraje. Počet obyvatel ve městě se pohybuje kolem 50 tisíc a rozloha činí 59,10 km². Je významným lázeňským střediskem se známým sklářským a potravinářským průmyslem. Je to nejnavštěvovanější lázeňské město v Česku. (Zdroj: Wikipedie)

Moskevská, 360 01, Karlovy Vary

Telefon: +420 355 321 171
E-mail: infocentrum@karlovyvary.cz
Web: http://www.karlovyvary.cz/cs

Město se nachází nedaleko zalesněné oblasti CHKO Slavkovský les a vojenského újezdu Hradiště s charakteristickou flórou a faunou. Oblast je současně bohatá na mineralogické nálezy.

Oblast oplývá přírodním bohatstvím, což se projevuje v místním průmyslu, který je zaměřen na jeho využívání. Jedná se o minerální prameny (výroba balené minerální vody) či ložiska kaolínů, jehož se využívá pro výrobu zdejšího porcelánu.

Prameny jsou v současnosti významným zdrojem příjmů pro město, které si uvědomuje jejich cenu a závislost a snaží se o jejich ochranu. V minulosti se již stalo, že prameny v oblasti „vyschly", což bylo způsobeno neodbornou těžbou hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, kdy se podařilo prorazit kolektor podzemní vody na dolu Marie Majerové. Následně došlo k zatopení dolu a současně dočasnému vyschnutí pramenů ve Varech. Poté bylo nutné důl uzavřít a proraženou oblast vybetonovat. I přes tento zásah se ale nepodařilo zcela obnovit vydatnost pramenů a poklesla i teplota vřídla.

Druhým problémem trápícím město je přirozená vodní eroze, která se zahlubuje do podložní vřídelní desky. Panují předpoklady, že pokud by tuto nepříliš mocnou desku prorazila, došlo by k úniku minerálních vod přímo do řeky a nikoliv přes prameny. Město se proti tomu brání tím, že nechalo koryto řeky vybetonovat, či vložilo betonové bloky. Další ochranný krok je regulace výstavby kolem pramenů.

Ze 79 karlovarských pramenů je 13 (včetně pramenů Dorotka a Štěpánka 15) zachyceno a používají se pro pitné kúry.

Ve městě je celkem 5 kolonád:

Sadová kolonáda — Pramen Hadí, Pramen Sadový, Pramen Svoboda
Mlýnská kolonáda — Pramen Skalní, Pramen Libuše, Pramen Kníže Václav I a II, Pramen Mlýnský, Pramen Rusalka
Tržní kolonáda — Pramen Tržní, Pramen Karla IV.
Zámecká kolonáda — Pramen Zámecký dolní, Pramen Zámecký horní
Vřídelní kolonáda — Vřídlo

Přibližně kolem roku 1350 uspořádal císař Karel IV. při svém pobytu v Lokti výpravu do loketských lesů, kde nechal na místě údajného pramene založit lázně nazvané Horké Lázně u Lokte, které byly později přejmenované na Karlovy Vary. Následně dne 14. srpna 1370 Karel IV. udělil lázním městská práva stejná jako v Lokti.

V roce 1522 vychází první odborná kniha o Karlových Varech a jejich léčebných vlastnostech od lékaře Václava Payera, jež je vydána v Lipsku. O 60 let později zasahuje město velká povodeň a v roce 1604 pak katastrofální požár, která zcela poničí město (podobná událost se přihodí i roku 1759). 1775 Johann Georg Pupp položil základ rozvoji hotelu Grandhotel Pupp.

V roce 1807 začíná ve městě výroba likéru Becherovka, který se v následujících letech stane známým nejenom v Česku ale také ve světě. V roce 1844 se ve městě začíná rozvíjet další průmysl, tentokrát zaměřený na vývoz zřídelní vody. Rozvoj města potřebuje ke svému růstu napojení na železnici a tak roku 1870 je město napojeno na evropskou železniční síť. Koncem 19. století se mění Karlovy Vary také architektonicky. Stále více se prosazuje historizující styl staveb (neoklasicismus, neobaroko, neorenesance). Největší vliv na celkový vzhled lázeňského města mají v tomto období především stavební projekty firmy Fellner a Helmer, podle jejichž návrhů vzniká ve městě asi 20 budov - mimo jiné také Grandhotel Pupp, divadlo, Císařské lázně, kolonáda Sadového pramene a Vřídelní kolonáda (dnes již neexistující).

Během první republiky je ve městě roku 1929 otevřeno letiště Karlovy Vary, které umožňuje pohodlné cestování pro majetné turisty. Po druhé světové válce dochází v Karlových Varech podobně jako jinde v Česku k vysídlení německého obyvatelstva do Německa. Roku 1946 vzniká Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který město proslavil ve světě a každoročně láká množství filmových nadšenců a známých celebrit z celého světa.

Po nástupu komunistů k moci dochází v roce 1948 k zestátnění lázeňské léčby, která je opětovně navrácena do soukromého vlastnictví po Sametové revoluci v roce 1989.

Současné město neleží přesně na místě, kde bylo založeno, ale vlivem eroze podložní desky řekou se pozvolna posunovalo proti proudu řeky v závislosti na tom, jak se objevovaly nové prameny.

(Zdroj: Wikipedie)

Johann Josef Loschmidt (1821–1895), rakouský fyzik a chemik
Heinrich Mattoni (1830–1910), podnikatel, zakladatel firmy Mattoni
Ludwig Moser (1833–1916), rytec, zakladatel skláren Moser
Franz Planer (1894–1963), americký filmový kameraman českého původu
František Běhounek (1898–1973), český fyzik a spisovatel sci-fi
Karl Hermann Frank (1898–1946), bývalý knihkupec, prvorepublikový politik, člen SdP (Sudetendeutsche Partei) a aktivní nacista, státní tajemník úřadu říšského protektora, později popraven
Jan Rájek - (13.8.1984) Spolutvůrce webu KULTURA.CZ
Walter Kaufmann (1907–1984), hudební vědec, skladatel, pedagog a dirigent
Jan Pohan (* 1930), český herec
Jiří Bartoška (* 1947), český herec, prezident Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech
Josef Vilém z Löschneru (* 1809), český balneolog a rektor Univerzity Karlovy
Martin Havelka (* 1958), český divadelní a filmový herec, hrající v Městském divadle Brno
Jiří Dostál (1973–1999), český spisovatel sci-fi
Tomáš Vokoun (* 1976), český hokejista
Georg Riedel (* 1934), švédský skladatel a jazzový hudebník
Hana Soukupová (* 1985), česká modelka