Vodní nádrž Vranov (Vranovská přehrada)

Popis místa

Vranovská přehrada tzv. Moravský Jadran je tradiční rekreační oblast, na řece Dyji, v blízkosti městečka Vranov nad Dyjí. Teplota vody i kvalita vody ve Vranovské přehradě je jednou z nejlepších v ČR, proto skýtá dobré podmínky pro koupání a vodní sporty. V blízkosti přehrady se nachází Národní park Podyjí s krásnou přírodou, vhodných k turistickým i cyklo aktivitám.

671 03, Vranov nad Dyjí
Telefon: Nevyplněno
E-mail: Nevyplněno
Web: Nevyplněno

Naplánovat trasu

Vranovská přehrada byla vybudována podle švýcarského projektu v letech 1930–1933. Hráz přehrady je vysoká 60 m a v koruně je dlouhá 292 m. Vzniklá přehrada je dlouhá asi 30 km a zasahuje až pod hrad Bítov do údolí Želetavky.

Na pravém břehu pod přehradní zdí je dosud v provozu elektrárna se třemi turbínami. Svého času byl Vranov největší údolní přehrada v Československu s délkou jezera přes 30 km.

Podle rozlohy je desátá největší v České republice. Přehrada slouží vedle energetických a vodárenských úkolů k rekreaci. Rekreační střediska se koncentrují do okolí Vranova nad Dyjí, Bítova a Podhradí nad Dyjí.

Více informací

Obyvatelstvo žijící v povodí horního i spodního toku řeky Dyje sužovaly časté záplavy, a tak se v roce 1929 vláda v čele s prezidentem Tomášem Gariguem Masarykem rozhodla pro vybudování víceúčelové přehradní nádrže, která měla vyrůst na říčním toku kousek nad Vranovem nad Dyjí.

Smyslem zbudování přehrady nebyla jen regulace přívalů vody z horních toků, ale hlavně výroba elektrické energie a také rekreace, kterou v této lokalitě lidé odjakživa vyhledávali. Voda zadržená v nádrži měla být též využita pro závlahy na dolním toku řeky Dyje.

Stavbu přehrady projektoval stavební inženýr, Rakušan Ferdinand Schmidt, který se narodil 18. 12. 1878. Ikdyž Vranovská přehrada, jejíž hráz je oboustranně zaklesnuta do skalního masívu, svým obloukem proti vodě připomíná přehradu klenbovou, je ovšem ve skutečnosti přehradou tižní (gravitační).

Bylo rozhodnuto, že vranovské přehradní jezero zatopí městečko Bítov, které bylo oblíbeným letoviskem tehdejší doby. Postupné stěhovaní bylo ukončeno v roce 1934, kdy se začala plnit přehradní nádrž, která dosáhla maximální hladiny 24. dubna 1936.

Ještě do roku 1954 však nad hladinou přehrady vyčníval zpola zatopený farní kostel sv. Václava, jehož sakristie byla zbytkem románské rotundy. Později musela být věž kostela odstřelena kvůli bezpečnosti.