398 07, Orlík nad Vltavou
Telefon:
Nevyplněno
E-mail:
Nevyplněno
Web:
Nevyplněno
Vodní nádrž Orlík má celou řadu úkolů, tím hlavním je zpomalit až zastavit povodňové vlny a zajistit minimální odtok. Další funkcí je dodávka povrchových vod obcím a průmyslu a výroba elektrické energie ve vodní elektrárně u paty betonové hráze, která je v provozu od 60. let 20. století.
Na stavbu hráze na Orlíku padlo zhruba milion metrů krychlových betonu. Hráz, která se skládá ze 33 částí, podléhá pravidelné kontrole. Maximální zatápěná plocha nádrže je 2 732 ha, délka vzdutí na Vltavě 68 km, Lužnici 7 km a největším přítoku Otavě 22 km.
Přehradním tělesem je přímá, tížná, betonová hráz. K převádění vody jsou určeny dvě základové výpusti typu Johnson, 3 přelivná pole na koruně hráze, hrazená segmentovými uzávěry a případně 4 turbiny typu Kaplan vodní elektrárny, která převádí vodu při normálních průtocích po většinu roku.
Elektrárna na levém břehu pracuje se spádem v rozmezí 44,0 – 70,5m o celkovém výkonu generátorů 364 MW. Použití Kaplanových turbin při tomto pracovním spádu je světovou raritou.
Na pravém břehu je umístěno plavební zařízení. Lodní zdvihadlo pro lodě 300t má sklon 22 stupňů a délku 190 m. Vybudována je pouze jeho stavební část. Lodě do výtlaku 3,5t a šířky 2,6m jsou přepravovány na plošinovém vozíku taženém elektrickým navijákem po kolejové dráze.
Orlík slouží i jako rekreační centrum, věnovat se tu můžete vodním sportům, koupání a rybolovu. V letních měsících funguje na přehradě lodní doprava, kterou se můžete dostat na různá zajímavá turistická místa po celé délce jezera.
První ucelený projekt na splavnění Vltavy z Českých Budějovic do Mělníka byl vypracován v roce 1894 firmou Lanna – Vering. Obrat ve vývoji a řešení středovltavských úprav nastal po I. světové válce, kdy se poprvé setkáváme s myšlenkou vodohospodářské soustavy dvou vysokých vodních děl u Slap a u Orlíka. V této době se střetávají dva hlavní hospodářské zájmy té doby - doposud dominující zájem plavby a nově nastupující zájem energetického využití.
Přesto první dvě vodní díla Vrané a Štěchovice byla vybudována ještě zejména k plavebním účelům. V roce 1945 nastala nová éra ve vývoji úprav střední Vltavy. Byla přijata koncepce budování co největších vodních děl (přehrad), která by akumulovala velké zásoby vody pro jejich další hospodářské využití a zlepšení vodohospodářských poměrů na Vltavě i dolním Labi.
Dalším stupněm vltavské kaskády se tak stalo vodní dílo Slapy, které bylo uvedeno do provozu v roce 1955. Rok poté byla zahájena výstavba vodního díla Orlík. Stavba vodního díla Orlík začala v roce 1954, přípravné práce tehdy začaly ještě dříve, než byl projekt výstavby oficiálně schválen vládou. Na budování se podílelo více než 1 500 pracovníků, dva z nich bohužel při stavbě zahynuli.
Kvůli nové nádrži muselo zaniknout 14 mlýnů, několik pil a 650 obytných a hospodářských staveb. Při budování byly zatopeny následující vesnice a osady: Orlické Zlákovice, Zbenické Zlákovice, Těchnice, Korce, Lavičky, Podskalí,Radava, Velký Vír, Žďákov a Letošice. A také například kostelík v Červené z 12. století. nebo řetězový most v Podolsku.
Po stavební stránce byla přehrada dokončena a slavnostně uvedena do provozu 22. prosince 1961, 8 měsíců před stanoveným termínem dokončení. Poslední, IV. turbína vodní elektrárny byla spuštěna 10. dubna 1962.
Přes jezero byly vybudovány nové silniční mosty u Podolska, dva u Zvíkovského Podhradí a konstrukčně výjimečný most Žďákovský. U Červené na Vltavě byl vybudován nový železniční most.
Přehrada se svou výškou i objemem zařadila na první místo mezi přehradami Vltavské kaskády, ale i v celých Čechách.
| Typ | Přehradní nádrž |
| Rozloha | 2545,54 ha |
| Objem | 720 800 000 m³ |
| Maximální hloubka | 74 m |
| Nadmořská výška | 330 m |
| Přítok vody | Vltava, Otava |
| Odtok vody | Vltava |
-
635 00, Brno
-
544 61, Nemojov
-
691 22, Pasohlávky
-
398 07, Orlík nad Vltavou