Palác Akropolis

Palác Akropolis funguje především jako hudební klub. Jeho interiér se skládá z celkem dvou pódií. První, veliký sál nabízí kapacitu přes 500 stojících lidí. Druhý, menší sál potom kolem 200 míst. Program se zaměřuje od ryze rockové hudby přes alternativu až k elektronickému či tanečnímu žánru. Akropolis je širokospektrálním uměleckým prostorem. Nehraje se zde jen hudba, dramaturgie dává prostor i divadlu, výtvarnému umění či filmu. Ve foyer jsou k vidění i výstavy fotografií nebo maleb, představují se zde zahraniční i tuzemští interpreti mnoha žánrů hudební i divadelní scény.

Ročně se v Akropolis vystřídá neuvěřitelných 950 akcí. V jeho prostorách vypustil svou energii do diváků například kytarista Nicka Cavea nebo nu jazzoví Alvik, Soil, Support Lesbiens atd.

Samotná historie Paláce Akropolis se začala psát již ve druhé polovině 20. let minulého století. V té době vznikl obytný rohový dům v Kubelíkově ulici. Jeho součástí byl vyjma nadstandardních bytových jednotek i společenský sál v jeho útrobách. Právě pozice domu na samé hraně Vinohradského hřebenu, který je po své délce půlen Vinohradskou třídou, umožňuje to, že společenský sál není svým půdorysem umístěn hluboko pod úrovní terénu.

V dobách komunistického diktátu se Akropolis na dlouhá léta kulturnímu programu uzavřel. Před rokem 1989 byl Akropolis jídelnou, skladištěm a sloužil všemu možnému, jen ne své původní funkci. S obrodou kulturního života se v jeho prostorách začalo opět až po roce 1989. Tehdy byl palác obnoven jako scéna Pražské pětky, pěti nekonvenčních divadel, z nichž nejznámější je dnes asi divadlo Sklep. Proběhla tu rekonstrukce exteriéru i interiéru, který měl připomínat 20. léta. Projekt dostal na starost výtvarník František Skála a získal za něj dokonce zvláštní cenu v soutěži Interiér roku 1996.

Posléze však Sklepáci z Akropole odchází. Na jejich místo přicházejí novodobí političtí podnikatelé. Mezi nimi lze především zmínit zastupitele ODS za Prahu 3, bývalého vysokého činovníka žižkovského OPBH a porevolučního bojovníka za pravicové ideje Pavla Hurdu. Tomu se podařilo zbavit Palác Akropolis dluhů ve výši stovky milionů korun tím, že přes prostředníka, kterým byla sama Praha 3, odkoupil celý dluh za zlomek jeho ceny jako pohledávku vůči sobě samému, povedlo se mu tak zachránit palác před exekutory. V dnešní době se Akropolis profiluje především jako koncertní sál a experimentální multižánrový prostor.