Josefova věž (Kleť)

Josefova věž je nejstarší kamenná rozhledna v Čechách, jenž byla dostavěna v roce 1825. Rozhledna na Kleti nabízí výhled na Alpy, na Lipno či elektrárnu Temelín. U rozhledny stojí Tereziina chata s restaurací a poblíž ní nacházejí nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách. Na horu Kleť, která je nejvyšším vrcholem Blanenského lesa vede lanovka. Hvězdárna, jež byla vybudována v 60. letech se nachází pod vrcholem.

382 03, Krasetín

Telefon: +420 724 700 300
E-mail: info@klet.com
Web: http://www.klet.com

Rozhledna na Kleti byla až do "rozhlednové osvěty" na konci 20. století považována ze nejstarší českou rozhlednu. Tento primát jí sice vzali o několik let dříve postavené okrasné šlechtické věže, přesto pro mnohé nadšence je i tak Josefská věž na Kleti tou nejstarší "pravou" rozhlednou. Pravou jest v tomto smyslu myšlena rozhledna stojící na vrcholu. A nejedná se o vrchol jen tak nějaký...Kleť byla již po staletí významným orientačním bodem a dominantou jižní části Čech.

Přestože je tedy Kleť první českou horskou rozhlednou, není rozhlednou postavenou tradičními iniciátory - turistickými spolky. Ty byly v době stavby věže, v letech 1824 - 1825, lidově řečeno ještě na houbách, a tak iniciativa na postavení věže pocházela od knížete Schwarzenberga. Nutno dodat, že v podstatě první půlstoletí nebyla rozhledna přístupná široké veřejnosti, ale pouze blízkým přátelům pana knížete. K zpřístupnění došlo až v 70. letech 19. století, kdy již bylo i možné dostat na Kleti občerstvení. Od té doby se Kleť postupně stala velmi oblíbeným turistickým cílem, především díky fenomenálnímu výhledu, kterému vrcholil pohled na masiv Alp. Ve 20. století stoupl význam Kleti i postavením hvězdárny, která je nejen uznávaným vědeckým pracovištěm, ale rovněž dalším zajímavým místem, které lze na Kleti navštívit. Rozhledna je i přes své stáří udržována ve vynikajícím stavu průběžnými opravami, z nichž ta poslední rozsáhlá proběhla v letech 2008 - 2009.

Více informací

Nejvyšší vrchol Blanského lesa Kleť (1 084 m) se může honosit jednou z našich nejstarších rozhleden. Již na počátku 19. století sem směřovaly kroky návštěvníků hledající vynikající kruhový rozhled. Kleť ovšem také složila pro účely vyměřovací a mapovací. Potřebu vystavět zde vyhlídkovou věž si tehdy uvědomil majitel zdejšího panství a velký cestovatel, kníže Josef Jan Schwarzenberg. Z jeho podnětu tu v letech 1822-1825 vystavěl Jan Sallaba za téměř 5,5 tis. zlatých 18 metrů vysokou kamennou rozhlednu. Na počest zakladatele byla nazvána Josefovou věží. Zprvu však sloužila pouze vybraným hostům a knížecím návštěvám.

Až do roku 1872 stála na Kleti rozhledna zcela osamocená. Tehdy byl k věži přistavěn domek pro hajného, který nabízel turistům občerstvení a nocleh. V roce 1925 byla na Kleti vystavěna Tereziina horská chata. Její patronkou byla kněžna Terezie ze Schwarzenbergu.

V roce 1957 začala na Kleti výstavba 116 m vysokého vysílače o hmotnosti 214 tun, který zahájil svůj provoz o dva roky později. Vysílač získal i vlastní přezdívku, říkalo se mu "Bububu" (Bukurešť - Budapešť - Budějovice). Z počátku s ním totiž bylo počítáno pro Rumunsko, později pro Bulharsko, ale nakonec našel své místo u Budějovic. V roce 1967 začaly práce na výstavbě druhého vysílače o výšce 172 metrů. V letech 1958 - 1961 zde byla vybudována hvězdárna. V zimě i v létě je možné se na vrchol a zpět dopravit sedačkovou lanovkou, jejíž dolní stanice se nachází v Krasetíně. Lanovka překonává délku 1 752 m a výšku 383 m, turisty přepravuje již od roku 1961.