Zřícenina hradu Pořešín

Přibližně v roce 1315 Bavor III. hrad vyměnil s příbuznými za hrad Vitějovice. Noví majitelé se stali předky rodu pánů z Pořešína. V jejich době patřilo k pořešínskému panství 11 okolních vesnic.

Před rokem 1423 však Pořešínští vymřeli, a jejich majetek tak jako odúmrť připadl králi Zikmundovi. Dalším vlastníkem byl pak od roku 1434 Oldřich z Rožmberka, který hrad nechal raději zbořit, než aby padl do rukou husitů. V popisu panství z roku 1541 je o něm zmínka jako o pustém hradu.

K hradnímu jádru přiléhala dvě podhradí. Tyto tři části, každá s vlastní branou, byly odděleny příkopy. Podhradí měla hradební zdi jednoduché, zato jádro hradu bylo obehnáno vysokou plášťovou zdí, jejíž použití je typičtější pro stavby na Moravě. Za zdí se v jihozápadní části hradu skrýval snad až třípatrový palác. V severní obvodové zdi u brány stávala čtverhranná obranná věž.

Do prvního a druhého patra paláce se dle dochovaných stop vstupovalo z venkovní pavlače, přízemí je dnes z větší části zasypané. V prvním patře se dochovaly zbytky krbu.

Archeologický průzkum a zabezpečovací práce organizuje sdružení Hrady na Malši. V budově před areálem bylo zřízeno muzeum, ve kterém návštěvníci mohou vidět model hradu z časů před jeho zánikem. Sdružení Hrady na Malši zde pořádá také kulturní akce k oživení památky.