O založení Kaltenštejna svědčí hned dvě listiny z let 1295 a 1296, které o něm hovoří jako o nově postaveném hradu. Raná historie hradu je poznamenána sporem mezi vratislavským biskupstvím a svídnickým vévodou. Jelikož pozemky, na kterých hrad stál, patřily k biskupskému panství, měl být nově postavený hrad buď zbořen, nebo předán do majetku vratislavského biskupství, k čemuž nakonec také došlo. Za zakladatele hradu je považován hejtman Bolek I.
Husitské války se hradu zřejmě nedotkly. V roce 1441 se ho však násilně zmocnil rytíř Zikmund Rachna poté, co unesl dceru kladského protihusitského hejtmana Půty z Častolovic a prchal i před jejím nevlastním otcem Hynkem Krušinou z Lichtenburka. Hrad pak oblehly biskupské oddíly a dobyly jej. Hlavní viníci únosu byli po mučení popraveni.
Po těchto událostech byl hrad jen málo udržovaný. Jako zastaralý jej roku 1505 nechal zbořit biskup Jan IV. Roth, který jej předtím vykoupil ze zástavy. Hradby byly rozvaleny a věž byla odstřelena. Suť posloužila jako stavební materiál pro hrad a zámek Jánský Vrch.
Na vršku nad Černou Vodou dodnes stojí polovina bergfritové obranné věže o průměru 11 metrů, která byla očividně roztržená výbuchem. Palác byl čtvercový, rozdělený do dvou částí. Přízemí mělo valené klenby. Kolem hradního jádra se nacházejí zbytky zdí parkánu, kterým procházela severní přístupová cesta. Předhradí na severozápadě připomínají rozvaliny zdí po záměrné demolici, na jihozápadě jsou ve vnější hradbě zbytky bašty. Podle popisu z roku 1443 měl mít hrad celkem čtyři brány. Dnes patří zřícenina Kaltenštejna k nejzachovalejším hradním pozůstatkům své doby ve Slezsku.
Z hradu se zachovaly zbytky zdí a fragment věže. Zřícenina je volně přístupná.
-
Dneboch, 295 01, Mnichovo Hradiště
-
V Pevnosti, 128 00, Praha 2
-
Bohy, 331 41, Bohy
-
Hradní, 680 01, Boskovice