Zřícenina hradu Hamrštejn

Historie středověkého hradu Hamrštejna, ze kterého dnes stojí jen zbytky, je úzce spjata s bojem mezi dvěma mocnými rody na Frýdlantsku. Jedním z nich byl rod Biberštejnů, kteří měli na hradě svou posádku, a druhým rodem byli Donínové, kteří sídlili na nedalekém hradu Grabštejn. Název „Hamrštejn“ pochází údajně z názvu vodního hamru, který měl být součástí středověké železárny. Poloha této železárny ani zbytky hamru se však nalézt nepodařilo.

V období husitských bouří se Biberštejnové přidali na stranu protihusitského hnutí, což s sebou přineslo určitá rizika. V blízkosti Hamrštejnu byly totiž již dva hrady husity obsazené. Jedním z nich byl právě Grabštejn. I na Hamrštejně krátce sídlila husitská posádka, ale v roce 1435 se vrátil do držení purkrabího Dachse, který jej spravoval pro Biberštejny.

V 16. století se konečně rozřešil vleklý spor mezi Doníny a Biberštejny o některé z okolních vsí. Tehdejší král přiřkl většinu majetku Donínům na úkor Biberštejnů. Jediné, co jim nechal, byl právě hrad Hamrštejn. Tím se definitivně uzavřela historická kapitola tohoto severočeského rodu. V polovině 16. století je již Hamrštejn uváděn jako pustý.

V blízkosti hradu se nachází jediný český „transbordér“. Architekt Rainiš takto pojmenoval typ jednoduché, ručně poháněné lanovky, vedoucí přes Lužickou Nisu. Lanovka vznikla po povodních, které zasáhly sever Čech. Bohužel zhruba 14 dní po jejím otevření někdo ukradl lano a kladku.

K hradu se lze dostat vlakem či autobusem a pokračovat po značené modré nebo žluté turistické trase až do rozcestníku s názvem „Pod Hamrštejnem“.