Zřícenina hradu Frýdštejn

Když Oprštorfové v r. 1591 hrad prodávali Zikmundu Smiřickému ze Smiřic, byl již neobyvatelný. Frýdštejn byl typickým skalním hradem a dominoval jak směrem k Hodkovicům, tak zejména do údolí Jizery, kudy vedla stará cesta z Turnova k severu a procházela vískou Frýdštejnem původně nazývanou Zásada, v níž býval poplužní dvůr, zajišt'ující základní obživu obyvatelům hradu.

Kudy se do hradu chodilo není přesně známo. Patrně vpravo od věže přízemím vlastního paláce, příbytku hradního pána. Vzhledem k tomu, že ve hradě bylo málo prostoru byla celá tato bariéra provrtána řadou světniček a sklepů vytesaných ve skále. Za zvláštní pozornost stojí světnička vytesaná jižně od hlavní věže, kde výklenek ve stěně i oltář naznačují, že jde o někdejší kapli a prostor, který jak nasvědčuje letopočet 1691, byl využíván ještě dlouho po opuštění hradu.

Hlavní dominantou hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšším skalisku tak, aby bylo možno obhlídnout široké okolí. Věž je nejlépe zachovalou částí hradu. Je asi 15 m vysoká a má 9 m v průměru, s dvoumetrovou tloušťkou zdiva. Jediný vchod byl v prvním patře asi 6 - 7 m nad úrovní nádvoří.

Hrad Frýdštejn byl zpřístupněn veřejnosti v 90-tých letech minulého století poté, co turnovský okrašlovací spolek, který v r. 1892 hrad koupil od knížat Rohanů ze Sychrova, dal dochované zdivo zpevnit. Nálezy z doby osídlení hradu, které byly získány průzumem, se nacházejí ve sbírkách turnovského muzea.

V současné době je hrad ve vlastnictví obce Frýdštejn a postupně jsou se značným nákladem prováděny záchranné práce, cílem kterých je zachováni hradu alespoň v současné podobě příštím generacím.