Zřícenina hradu Frejštejn

První zmínky o něm jsou z roku 1250 a jeho majitelé byli tehdy bratři Gaitmar a Hartleb z Frajštejna, dalším vlastníkem byl údajně Konrád z Bítova. Od roku 1493 je však v dobových dokumentech označován jako tzv. poustka. Zmatek při husitské vzpouře a jejím potlačování králem Zikmundem vytvořil prostor pro řadu dobrodruhů. Jedním z nich byl i významný moravský šlechtic Jan Krajíř z Krajku jehož rod pocházel až ze Slovinska a u nás domácněl v průběhu 14. století
Po roce 1440 se Krajíř připojil k tehdejšímu Zemskému smíru a byl dokonce jením ze sedmi urovnávatelů sporů české a moravské šlechty. Nakonec však hrad Frejštejn používal jako základnu pro své výboje a plenění nejen okolních obcí a městeček, ale i k nájezdům dále na jižní Moravu a Rakousko. Moravští stavové jej nakonec prohlásili za zemského nepřítele, hrad odkoupili a nechali zbořit. Počátkem 16. století byl hrad ještě přestavován jako pevnost, ale dílo nebylo dokončeno a hrad zůstal bez užitku. Z této poslední přestavby se zachovala vysoká věž se střílnami. Do dnešní doby se zachovaly i zbytky původní válcové věže, paláce i hradní kaple.