Zřícenina hradu Engelsberk (Sehrad či Sehradice nebo Tetov)

Engelsberk vznikl na kopci nad Horní Lhotou nedaleko moravských Luhačovic v druhé polovině 13. století. Kolem roku 1261 již stál podle historiků dokončen. Jeho zakladatelem byl údajně biskupský leník Helembert de Turri, který dostal lénem k užívání oblast Slavičínska.

Koncem 13. století hrad vlastnil pán Siegfried. O století později se stal útočištěm loupeživých rytířů, kteří byli trnem v oku nejen vizovickému klášteru. V druhé polovině 14. století hrad změnil své jméno na „Engelswald“ a zanedlouho poté se vžil nový český název „Sehradice“.

Na přelomu 14. a 15. století byli jeho novými pány Cimburkové. O padesát let později se na hradě opět usadili loupeživí rytíři. Aby se hrad nestával jejich baštou pravidelně, koupili jej pánové z Landštejna a připojili jej k světlovskému panství. Od první poloviny 16. století je však opět uváděn jako pustý. V dnešní době je jako zřícenina chráněn jako kulturní památka České republiky.

Opevnění hradu a dispozice

Opevnění hradu sestávalo z několika předhradí, umístěných na jediné podélné ose skalní ostrožny. Mezi jednotlivými jádry hradu vedla lávka, která prostupovala i skrz opevněné zdi a valy. V případě nebezpečí byla nejspíše stržena, zapálena či jinak zničena a dobyvatelé pak museli obsadit tři zcela oddělené prostory hradu, jeden po druhém. Ojedinělým prvkem pevnosti je soustava pěti navršených valů, které jsou odděleny hlubokými příkopy.