Zřícenina hradu Cimburk

Poloha hradu byla velmi příznivá, protože se tu stýkaly dvě cesty, které střežil. Byl vybudován na kopci vysokém 412 m nad vsí Trnávka, který na S straně spadá příkře do údolí řeky Třebůvky, na SZ a JZ straně chránil vlastní hrad 15m široký příkop, zpevněný navíc předsunutým mohutným valem. Současně odděloval areál vlastního hradu, tvořícího jakýsi ovál o délce 300m a šířce 35m, od předhradí chráněného třemi věžemi (hlásku Cimburk neměl).

Kolem předhradí vedla totiž jediná přístupová cesta k vlastnímu hradu, která mohla být z věží dokonale střežena. O mohutnosti hradních opevnění dosud svědčí zachované přes 2,5 m silné zbytky hradebních zdí. Ještě dnes je možno rozeznat hlavní hradní objekty, zejména hradní palác a zbytky věží předhradí, zbytky hradeb, brány s příkopy se zasypanou studnou. Z detailů pak gotické okno ve stěně paláce a pozdně gotické ostění dveří v JZ palácové přístavbě. V minulých letech bylo ve zříceninách nalezeno i množství kachlů s různými motivy. Řád německých rytířů hodlal před 1. světovou válkou hrad Cimburk znovu vybudovat. Dal zde provést důkladný stavební a archeologický průzkum, při němž byl mj. nalezen v roce 1934 cenný poklad více než 2500 ks stříbrných minci ze 13. století, který je uložen ve sbírkách NM v Praze.