Divadlo Aloise Jiráska

Když v sezóně 2003/2004 oslavilo ochotnické divadlo v Úpici 180 let svého života, jen několik nejzasvěcenějších si možná uvědomilo, že jde o jeden z nejstarších ochotnických spolků vůbec. Ke svému kulatému výročí si ochotníci nadělili publikaci, která mapuje dění kolem divadla za posledních 30 let, tedy v letech 1974–2004. Kniha obsahuje přehled všech inscenací, které spolek za tu dobu odehrál, i jejich obsazení. Kromě toho je publikace doplněna stovkami fotografií.

Divadlo Aloise Jiráska dnes sídlí v Úpici v ulici Chelčického. Jeho cílem je uvést na svém programu alespoň jednu premiéru ročně. V repertoáru má při tom zpravidla dvě až tři představení, která jsou většinou komediálnějšího ražení. Inscenace je možné si objednat, soubor ochotně přijede předvést své umění komukoliv, kdo bude mít zájem. Technické ani finanční požadavky nejsou pro případné zájemce náročné. Délka jednoho představení se pohybuje okolo 120 minut.

Aby si spolek vydělal na svoji ochotnickou činnost, slouží v létě každý týden od pátku do pondělí v Hospůdce na Plotě, kterou najdete hned u divadla. Nabízejí tady vynikající bramboráky, langoše nebo třeba párečky. Zajít si sem můžete ale i jen tak na točené pivo a víno.

Spolek je znám i díky produkci festivalových divadelních akcí. Na podzim pořádá minipřehlídku s názvem Divadelní úsměvy.

Více informací

První zmínky o ochotnickém divadle v Úpici sahají do počátku 19. století. Scéna se tenkrát nacházela v prostorách hostince Na Podměstí. Tehdy se však namísto herců proháněly po malém dřevěném jevišti loutky. První hraná představení se zde začala konat až po roce 1824. Velice brzy se však místní ochotníci dostali do sporu s náchodskou vrchností, která nechala spolek rozpustit. Důvodem mohl být strach z produkce určitých politických narážek.

Po revolučním roce 1848 se divadelníci sice opět dávají dohromady, nicméně kolem roku 1852 byl jejich vedoucí představitel zatčen a odsouzen k likvidační pokutě 50 zlatých. Důvodem byl oficiální zákaz hraní divadla bez potřebné koncese od vrchnosti. S příchodem národního obrození však začala vzrůstat i role, kterou v české společnosti podobné ochotnické spolky hrály. Na přelomu 19. a 20. století potom ochotníci dostávají novou scénu ve dvoraně restaurace U Vacků. Před první světovou válkou spočívala důležitá role ochotnického spolku i v tom, že pořádal pravidelná setkání ochotnických souborů nebo kostýmní plesy. V roce 1909 navštívil tento spolek i sám Alois Jirásek.

Divadelní spolek Aloise Jiráska získal svůj název v roce 1924. Tehdy divadelníci požádali slavného spisovatele o souhlas k použití jeho jména. Ten získali velice rychle a Aloisi Jiráskovi dali titul čestného člena. Roku 1937 rozhodla mimořádná valná hromada o stavbě kamenného divadla, ve kterém by spolek vystupoval. Už o rok později se v nové budově konalo první představení. Stavba však byla dokončena až po druhé světové válce, kdy byl její úplný provoz oslaven inscenací Jiráskovy Lucerny.

Soubor posléze získal i vlastní zkušebnu. Zkoušeli v prostorách bývalé továrny Pálenka, ve které sídlil i Kulturní klub ROH, k němuž byl spolek v 50. letech přiřazen. Ve stejné době vzniká také Divadlo mladých. Úpický spolek posléze začíná bojovat s televizí, protože obecenstvo během 60. let začalo dávat přednost televiznímu vysílání před návštěvou divadla.

Na přelomu 60. a 70. let posléze dochází k aktivizaci spolku a ten začíná pořádat pravidelné divadelní festivaly. Spolek putuje po zemích českých s koňským povozem a při příležitosti generální rekonstrukce Zlaté kapličky v Praze předává symbolicky kámen z hradu Vizmburku.

V 90. letech potom přichází útlum aktivit spolku. S tím, jak se měnily ekonomicko-sociální podmínky ve společnosti, dochází pak i k tomu, že vzniká nový samostatný spolek na bázi občanského sdružení s názvem Divadlo A. Jiráska – Jednota divadelních ochotníků. Ten prakticky navazuje na své vlastní kořeny a je podporován městem Úpice. Může se tak plně soustředit na přípravu svých inscenací.