Arcibiskupský zámek a zahrady Kroměříž

Původní zástavbou na místě dnešního zámku bylo pravděpodobně hradiště, pocházející z období kolem roku 1110, z něhož ovšem do dnešních dnů nezůstala zachována ani jediná stopa. U zrodu biskupského sídla v polovině 13. století stál biskup Bruno ze Schauenburku, který zde nechal vybudovat gotický hrad a Kroměříž povýšil na město. V polovině 16. století byl tento hrad, jak bylo pro tehdejší dobu typické, přebudován na renesanční zámek.

Velkou katastrofou bylo pro zámek dobytí Švédy v době třicetileté války, kdy byla Kroměříž roku 1643 poničena vojsky generála Torstensona. S obnovou se začalo o pár desítek let později na popud biskupa Karla z Lichtenštejna-Kastelkornu. Jím povolaní architekti, F. Lucheso a G. P. Tencalla, vtiskli paláci barokní podobu, podobnou té dnešní.

V roce 1752 postihl město požár, jehož plameny poničily několik desítek domů a poškodily druhé poschodí a interiéry zámecké budovy. V letech 1848–1849 zámek hostil zasedání Ústavodárného říšského sněmu habsburské monarchie. Ve 20. století proběhla rozsáhlá rekonstrukce zámecké věže, která byla poškozena během posledních dnů druhé světové války. Od roku 1998 se zámek řadí mezi objekty zapsané na listinu UNESCO.

Zajímavostí je, že v minulosti byla jednotlivá poschodí hierarchicky rozdělena, přízemí sloužilo jako hospodářské prostory, druhé poschodí jako prostory reprezentativní a třetí jako úřadovna biskupské, světské a úřední moci.