Zřícenina hradu Radyně

V době vzniku Radyně doplňoval Karel IV. síť strategických královských hradů v zemi, budovanou již v letech 1250 až 1300. U hradů postavených po tomto datu se začal prosazovat stavební styl, u kterého těleso hradních paláců srůstalo s obrannými věžemi. Z vlastní dvojité obrany hradního jádra se dochovaly části hradeb, příkop, zbytky valu a dvě strategicky důležité hluboké cisterny.

Osu hradu určuje podlouhlé skalisko ve směru od východu na západ. K paláci přiléhá od vstupní východní strany polookrouhlá věž a na opačné straně věž čtvercová. V úrovni krovů byly obě věže přes palác spojeny chodbou.

Posádka Radyně měla chránit část příslušné obchodní cesty a byla podřízena purkrabímu, který byl vybaven i soudní pravomocí. Ne vždy se však povedlo na tento post vybrat bezúhonnou osobnost. Po roce 1410 zastával úřad Oldřich z Letkova, který se k lupičům nakonec přidal spolu s pány z Oseka a Přimdy. Přepadávání kupeckých kolon přesáhlo únosnou mez a roku 1418 donutilo Václava IV. k vojenské akci. Zbrojnoše loupeživých pánů zajal a v Praze nechal oběsit.

Roku 1529 hrad vyhořel, zřejmě při likvidaci dalšího nepohodlného držitele hradu Albrechta ze Šternberka po prvním stavovském povstání proti zvolenému králi Ferdinandu I. Habsburskému. Za osnování spiknutí proti králi byl zajat a zbaven cti a majetku.

Další majitelé hradu zde již nežili a hrad pustl prakticky až do roku 1920, kdy ho Starý Plzenec koupil od Adolfa Arnošta z Valdštejna. O zříceninu pak pečoval také Spolek pro záchranu Radyně a Hůrky. Roku 1928 pak proběhla první velká oprava a v 70. letech 20. století druhá.

Východní a výškou dominantní čtvercová věž je dnes zastřešena, stojí na ní vysílač Českých radiokomunikací. Veřejnosti přístupná zřícenina je v dobrém stavu, pod ní je parkoviště a restaurace.