Blbec k večeři

Kdo jinému jámu kopá, sám do ní... Pierre vydává knihy, obdivuje Picassa a Miróa a Modiglianiho a vůbec všechny velké, slavné malíře – zkrátka bytostný intelektuál. A s gustem se, vysmívá blbcům. Dokonce je členem jakéhosi společenství, kde mu originální pitomci slouží jako zdroj určitého obveselení. Jistý François Pignon narušil jeho klid a sebejistotu. Pierre dostal tip na znamenitého blba, kterého pozval k sobě domů a s potěšením rozpoznal, že mu nelhali. Pierre nemá zrovna svůj den, trápí ho ischias a přítelkyně. Ke svému překvapení zjistil, že s tím blbem má leccos společného. Pierre propadá zoufalství, Pignon zdaleka neřekl poslední slovo, je připraven toho ještě mnoho namluvit, poplést a zamotat. Pierre, elitní lovec blbců, se změnil v kořist a Pignon (ten buvol) pečuje o šelmu.