Postřižiny
Princezna se zlatou hvězdou na čele
Zpívání v dešti
Dokonalá svatba
Zpívání v dešti
Dokonalá svatba
Hvězda na vrbě
Slavnostní koncert k 35. výročí Permoníčku
Městské divadlo v Mostě
Divadelní, 434 01, Most
Telefon:
+420 476 446 611
E-mail:
info@divadlo-most.cz
Web:
www.divadlo-most.cz
Divadelní budova je vyjímečná nejen svou velikostí, ale i akustikou, jevištěm širokým 21,5 m, hlubokým 27 metrů a dvěma mimostřednými točnami o průměrech 18 a 11 metrů. Také pohyblivé portálové věže dodávají scéně na variabilitě v použití při různých typech představení.
Hlediště má kapacitu 500 míst.
Je možné v Městském divadle v Mostě navštívit hned několik scén: Velkou scénu, Malou scénu, Komorní scénu, Scénu pod točnou a také Divadlo Rozmanitostí.
První písemnou zprávu o divadelnictví na Mostecku máme již z roku 1681, kdy zástupce ředitele potvrzuje převzetí peněz pro společnost - Tehdejší divadlo - či spíše atrakční představení artistů a kejklířů konající se na bývalém předměstí Václavice.
Začátkem 18. století usilovali studenti o založení divadelního kroužku, ale bohužel se nedochovala žádná písemná zpráva. Po celkovém rozmachu průmyslu, tedy i navýšením počtu obyvatel města počíná 80-ými a 90-ými léty vzrůstat ochotnická činnost. Mocnářství se divadelní činnost moc nezamlouvala a vznikl problém, kde hrát.
Divadlo se stěhovalo po soukromých domech a mělo nemalý význam v boji za českou školu, vzdělávání a identitu. Vznikalo a zanikalo tehdy mnoho divadelních spolků, jako je např. Vlastimil, Česká občanská beseda, Dramaticko-ochotnická jednota Máj v Souši. V roce 1900 byl v Kopistech založen spolek Lidumil, který svou satirou aktivně bojoval proti rakouskému řádu.
Přelomem v historii Mosteckého divadelnictví byla výstavba nové divadelní budovy, kterou si vynutilo německé měšťanstvo pro svou zábavu. Budova byla po neshodách a diskusích o jejím umístění, postavena podle projektu architekta Alexandra Grafa v roce 1911 a její slavnostní otevření proběhlo 30. září 1911. Rozvoj divadla významně přibrzdila válka - 1914-1918.
Velké změny v uspořádání země a vznik České republiky tak umožnily hraní českých her na prknech Mosteckého divadla. Velká chvíle Mosteckého divadla přišla 4.dubna 1919, kdy se v Mostě uskutečnilo divadelní představení českých ochotníků. Většina představení byla však pouze ještě v němčině.
V roce 1928 přichází hospodářská krize a na ni navazuje samozřejmě i krize v divadelnictví. V roce 1934 se uvažuje o uzavření divadla z hlediska nedostatku financí. V roce 1935 se situace zlepšuje a představení mají velkou návštěvnost - většina z nich je již v češtině. Rozvoji divadla však zabrání okupace Němci. Po válce v roce 1945 přichází do divadla stálý činoherní soubor a zpěvohra. V roce 1948 se mění charakter českého divadla, které se přejmenovává na Divadlo pracujících a návštěvnost rychle roste, ovšem zaujatost a podjatost režimem také. Tehdejší divadlo tvořil kolektiv lidí okolo Lubomíra Poživila a Zdeňka Buchvaldka.
Vzniklo zde spoustu divadelních představení všech žánrů od klasiky až po tehdy současné hry. Přelom v mosteckém divadelnictví znamenala úplná likvidace starého města tehdejší nomenklaturou, která jako důvod uvedla směšnou těžbu uhlí pod starým Mostem a zapříčinila tak úpadek ducha města a velkou ránu krajině a lidem, kteří zde žili. Tato rána není dodnes zacelena.
Novou divadelní budovu, která byla postavena v 80-tých letech zdobí několik výjimečností a je určitě dokladem umění tehdejších architektů a stavařů.
Příchod generace mladých herců spolu s režisérem Zbyňkem Srbou v sezóně 1986/1987 , kdy tito mladí spolu tvůrci se stávajícím souborem a režiséry Pavlem Pecháčkem a dalšími vytvořili výborný kolektiv, ve kterém vzniklo spousta výjimečných a nezapomenutelných inscenací, jako byl Cirkus Humberto a další.
Po sametové revoluci v roce 1989 se začla utvářetsoučasná podoba teď již Městského divadla v Mostě a přichází nejmladší generace nyní již pedagoga Zbyňka Srby, která píše moderní dějiny mosteckého divadla.
Lilian Sarah Fischerová
Michael Vykus
Hana Marie Maroušková
Jan Beneš
Jakub Dostál
Vít Herzina
Anna Hrodková
Petra Kasalová
Marie Kolaříková
Jiří Kraus
Michaela Krausová
Otto Liška
František Nedbal
Stanislav Oubram
Jana Pin
Regina Razovová
Veronika Valešová
Miroslav Večerka
Ivana Zajáčková
Stálí hosté:
Filip Kráčmar
Josef Láska
Lucia Jagerčíková
Anna Fixová
Radim Madeja
Martina Rousová
Zita Benešová
Zbyšek Humpolec
Tereza Braumová
Vuk G. Čelebić
Lucie Končoková
Táňa Hlostová
Natálie Topinková
Adam Vacula
Karolína Herzinová
Lukáš Rous
Miroslav Středa
Marcel Rošetzký
Jiří Domkář
Eduard Endt
Eva Klánová
Věra Mrázková
Bohuslav Patzelt
Michal Pešek
Josef Ráček
Daniel Rous
Svatopluk Schuller
Andrea Traganová
Tomáš Vacek
Jan Veselý
Jarmila Vychodilová
Aleš Petráš
Blbec k večeři – Francis Veber
Dokonalá svatba – Robin Hawdon
Droga?! – Kai Hensel
Elling a Kjell Bjarne aneb Chvála bláznovství – Axel Hellstenius
Golem – Jiří Voskovec, Jan Werich, Jaroslav Ježek
Hrátky s čertem – Jan Drda
Hvězda na vrbě – Karel David a kol.
Komedie omylů – William Shakespeare
Na poříčí dítě křičí – Jiří Suchý
O Šípkové Růžence – Bratři Grimmové, Vlastimil Novák
Osudy dobrého vojáka Švejka – Jaroslav Hašek
Platit se nebude – Dario Fo
Pohádkové čtení aneb cesta s knihou do světa fantazie – Václav Čtvrtek
Pozvání na večírek – Neil Simon
Prokletí rodu Baskervillů aneb pozor zlý pes – Jiří Janků, Petr Svojtka
Přelet nad kukaččím hnízdem – Dale Wasserman
Revizor – Nikolaj Vasilijevič Gogol
Sluha dvou pánů – Carlo Goldoni
Tajemný hrad v Karpatech – Jules Verne, Michal Pětík
Tři v tom – Jaroslav Vostrý
Zpívání v dešti – B. Comden, A. Green, N. H. Brown, A. Freed
-
Jakubské náměstí, 602 00, Brno
-
Rooseveltova, 602 00, Brno
-
Chelčického, 542 32, Úpice
-
Dlouhá, 500 01, Hradec Králové