Divadelní klub Troníček

Termíny představení

13.5.2015 19:00 –

A dá mi tady někdo aspoň pusu?

Noc bohů / Pacient doktora Freuda

Divadelní klub Troníček

Divadelní klub Troníček se nachází na rohu Vladislavovy a Purkyňovy ulice v činžovním domě, který byl postaven v roce 1938 stavitelem Františkem Troníčkem. Architekt František Troníček (1876 – 1948) patří k důležitým českým stavitelům meziválečné éry. Spolupracoval s předními architekty a výtvarníky své doby a stavby, na nichž se podílel dodnes patří mezi architektonické památky nejen na území města Prahy. Divadelní klub Troníček se pro sezónu 2013/ 2014 stal útočištěm pro Komorní činohru, která od roku 2009 působila na Malé scéně Divadla pod Palmovkou.

Vladislavova, 110 00, Praha 1

Telefon: +420 776 379 836
E-mail: info@komornicinohra.cz
Web: www.komornicinohra.cz

Nyní v divadle působí divadelní soubor Komorní činohra a soubor Dívadlo zaměřující se především na tvorbu pro děti.

František Troníček jako stavitel, projektant či architekt pracoval mimo jiné s architekty Oskarem Novotným, Janem Kotěrou, Janem Kalousem, Antonínem Turkem, Osvaldem Polívkou, Josefem Gočárem či Pavlem Janákem ale i s umělci takových jmen jako byli například Josef Štursa, Otto Gutfreund nebo František Kysela.

Mezi nejvýznamnější stavby, na kterých se architekt Troníček podílel, patří rondokubistická Legiobanka (1921-1923), kubistické Učitelské domy na pražském Josefově (1921), areál někdejšího Pomologického ústavu v Praze-Ruzyni (do r. 1934), novorenesanční vinohradský Národní dům na dnešním náměstí Míru (1894), Palác u Nováků a Palác pojišťovny EGAP ve Vodičkově ulici (1927-1929), budova pražského Mozartea v Jungmanově ulici (1913) ale třeba i kancelářská budova a dílny pro firmu Páv v Holešovicích (1930) – dnes v těchto prostorách sídlí galerie DOX

Není bez zajímavosti, že nejméně další čtyři Troníčkovy stavby byly nebo jsou spojeny s uměleckou činnosti a divadlem. Vinohradský Národní dům byl sídlem Měšťanské besedy, pěveckého spolku Hlahol, Matice školské, Vinohradského Sokola a dalších spolků. V paláci U Nováků působilo například Osvobozené divadlo, divadlo Járy Kohouta, Divadlo satiry a dodnes je zde známé divadlo ABC a konečně divadlo D 34 avantgardního režiséra E.F.Buriana sídlilo postupně v Legiobance a v Mozarteu,(které bylo posléze přestaveno na důležité nahrávací studio).

I to je jeden z důvodů proč zde byl 13.10.0 2013 otevřen, zásluhou vnučky a dnešní majitelky domu Rudolfy Šafusové, otevřen Divadelní klub Troníček. Ona sama k tomu dodává:

“Tento dům byl postaven mým dědečkem, stavitelem Františkem Troníčkem, na sklonku éry první republiky, v r. 1938. Nebytové prostory sloužily dříve jako obchody a po znárodnění zde sídlila nechvalně známá celopražská noční zubní pohotovost.

Po roce. 1989 a úspěšné a zdlouhavé restituci, zde byl opět zřízen obchod. Dům nebyl po čtyřiceti letech péče komunistů v nejlepším stavu a tak došlo v roce 2011 k celkové rekonstrukci. Když jsme uvažovali o využití přízemních a sklepních nebytových prostor, rozhodla jsem se pro netradiční cestu.

Od ro jako soubor měli neustálý problém kde naše představení realizovat. A tak ve spolupráci se všemi členy souboru bylo rozhodnuto. DIVADLO! Místo kde bychom my i naši přátelé mohli nejen zkoušet, ale hlavně hrát.

A nakonec, proč název TRONÍČEK. Vysvětlení je jednoduché. K poctě mého dědečka (kterého jsem mimochodem již neměla čest zažít) a potažmo i tatínka Ing. Jiřího Troníčka, kteří oba byli neuvěřitelné laskaví a pracovití lidé a jimž se, v rámci komunistického zřízení, nikdy nedostalo úcty a ocenění.

Také pak proto, že mince troníček bylo velmi malé platidlo – penízek, podle kterého se i říkalo „ otočit se na troníčku“. I tento divadelní klub je poměrně malý prostor, ale doufám, že v něm vzniknou velké věci.”