Historický kolotoč na pražské Letné

Kolotoč nechal postavit Josef Nebeský před více než sto lety. Nejprve stál v letech 1892 - 1894 na Královských Vinohradech. Vzhledem k velikosti koní kolotoč sloužil k pobavení dětí i dospělých. V roce 1894 byl Josefem Nebeským přenesen na Letnou a umístěn na jedno z jejích nejrušnějších míst. Z jedné strany tudy vedla komunikační tepna ze Starého Města přes Eliščin (dnes Štefánikův) most a po vodní lanové dráze a na druhou stranu pokračovala první pražská elektrická dráha, postavená Františkem Křižíkem k Jubilejní zemské výstavě v roce 1891.

Kolotoč dosud tvoří původní novorenesanční dřevěný pavilon s půdorysem pravidelného dvanáctiúhelníku o rozpětí 12 metrů, trámovou konstrukcí s prkennými výplněmi, jehlanovou střechou s dvanácti valbami zakončenou lucernou ve výši 7,7 metru. Střecha byla původně kryta plechem a v úžlabích se nacházely chrliče. Zátěž střechy je přenášena především na obvodové stěny, aby nebyl přetěžován čep hřídele kolotoče. Obvodové stěny jsou na podezdívkách vysoké 4,5 metru, na styčných hranách je tvoří trojice dřevěných sloupků, z nichž krajní nesou půlkruhové oblouky nad vstupy. Nad těmito oblouky se nacházejí vlysy s vyřezávanými ornamenty. Po přesunu kolotoče na Letnou bylo všech 12 oblouků ještě doplněno železnými vysouvacími roletami.

Kolotoč obsahuje vycpaniny 19 koní různých velikostí potažené pravou koňskou kůží bez spojů, plněné slámou, se skleněnýma očima. Původní sedla a uzdění se dochovala u čtyř koní: Poly, Flora, Blesk a Šemík. Čtyři lavice byly pravděpodobně ve 30. letech 20. století nahrazeny čtyřmi autíčky, z nichž dvě jsou dřevěná a dvě plechová. Sloup středové točny je vyzdoben původními třemi rytíři v brnění z papírmaše natřenými stříbřenkou.

Více než sto let fungoval kolotoč bez větších zásahů a byl v provozu prakticky nepřetržitě (v letních sezónách), opotřebení a poškození většiny funkčních i dekorativních součástí je proto kritické. Budova, resp. dřevěné části budovy kolotoče, byla celkově rekonstruována v roce 1995, neboť byla vážně ohrožena hnilobou dřevěných konstrukcí a nefunkční střechou. Protože se jedná o výjimečnou kulturní památku, zapsanou v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR, poskytl odbor památkové péče MHMP na obnovu stavby finanční příspěvek. Obnova stavby kolotoče na Letné byla provedena restaurátorským způsobem, neboť se jedná o ojedinělou evropskou památku. Stav před opravou byl velmi špatný. Na střeše budovy bylo navršeno několik nefunkčních vrstev térové lepenky. V úžlabí střechy chyběly chrliče odvádějící vodu mimo trámy krovu, a proto voda narušila všechny přečnívající části těchto trámů. Ve stejném stavu byly i nosníky v obvodovém plášti stavby.

Na vnější straně obvodového pláště byly vyřezávané ozdoby značně poškozeny nebo chyběly, případně byly nahrazeny nevhodnými novotvary. Místa spojů nosných konstrukcí byla přeplátována pozinkovaným plechem. Olejový nátěr byl nanesen v několika vrstvách a různých odstínech a zároveň byl silně zkorodovaný. Rekonstrukce proběhla za památkového dohledu Pražského ústavu památkové péče. Ze střechy byly odstraněny lepenkové vrstvy a dřevěné podbytí narušené hnilobou. Uhnilé konce trámů krovu byly nahrazeny novými, pro větší stabilitu zpevněny z obou stran fošnami. Tato oprava byla již v minulosti jednou provedena. Pro zpevnění krovu a po nátěru bornitem bylo na střeše provedeno nové dřevěné podbytí střechy, na které byla položena térová lepenka a měděný plech. Na okraj byly osazeny chrliče s palmetovými listy, jež jsou zhotoveny dle původního plánu z roku 1894. V horních částech štítů byly trámy oplechovány. Pod obvodovými stěnami kolem celé budovy byla provedena izolace proti vlhkosti a vnější odvodňovací žlab byl opraven tak, aby byl funkční.

K záchraně této unikátní památky však tyto zásahy nestačí. Vlivem statické poruchy konstrukce v minulosti došlo k vychýlení točny oproti rovině nástupiště, což zabránilo dalšímu provozu, neboť toto vychýlení představuje výrazné bezpečnostní riziko při provozu. Problematickým místem stávajícího stavu je také špatně zvolený pohonný elektromotor, který neodpovídá převodovému mechanismu, což má za následek příliš rychlé otáčení točny. Provozu kolotoče navíc brání nesplnění bezpečnostních nároků na veřejný provoz kvůli absenci nouzové brzdy.

V dezolátním stavu je navíc interiér kolotoče. Přes sto let intenzivního užívání se na kolotoči výrazně podepsalo. Lepší představu o současném stavu poskytnou fotografie.

Více informací

„Dnes nazývá se karuselem také kolotoč složený z dřevěných koní, vozů, lodí, atd., spojený leckdy ještě s bodáním do kruhu nebo jiného terče.“ Tolik uvádí Ottův slovník naučný na konci slovníkového hesla karusel. A právě kolotoč složený z dřevěných koní a modelů autíček stojí od roku 1894 na okraji Letenských sadů, přímo naproti Národnímu technickému muzeu.

Provizorium na léto 1892

Jde o nejstarší dochovaný kolotoč v Evropě, který nechal Josef Nebeský postavit již před více než sto lety. Historie letenského kolotoče je poměrně dobře zdokumentována díky tomu, že se do dnešních dnů zachoval nejen původní plán, ale i veškerý spisový materiál městského stavebního úřadu z let 1892 - 1894. Kolotoč nejprve stál v letech 1892 - 1894 na Královských Vinohradech, nedaleko dnes již neexistující zájezdní hospody „Na Kravíně“. Jelikož se jednalo o provizorium postavené ze dřeva, nepodléhala na Vinohradech tato stavba vydání stavebního povolení. Lze však předpokládat, že zde byla postavena pro letní sezónu roku 1892, což je tedy datum jejího vzniku.

O tesaři Matějovi

Josef Nebeský nechal kolotoč postavit k pobavení dětí, ale i dospělých, jak lze odvodit z velikosti zde umístěných koní. Vypracování plánu a realizaci celé stavby svěřil Matěji Bílkovi, mistru tesařskému, bydlícímu na Vinohradech v č.p. 545. O tesaři Matěji Bílkovi nevíme nic, ale evidentně se jednalo o tesaře velmi zručného. Zajímavý je původní Bílkův plán stavby kolotoče z roku 1892, který obsahuje půdorys stavby kolotoče v úrovni točny, příčný řez stavbou atd.

Stěhování na Letnou

V roce 1894 byl kolotoč Josefem Nebeským přenesen na Letnou a umístěn na jedno z jejích nejrušnějších míst. Z jedné strany tudy vedla komunikační tepna ze Starého města přes Eliščin (dnes Štefánikův) most a po vodní lanové dráze (později nahrazena pohyblivým chodníkem) a na druhou stranu pokračovala první pražská elektrická dráha, postavená Františkem Křižíkem k Zemské jubilejní výstavě v roce 1891.

Koně pohánění tlakem sluhy

Kolotoč má dodnes původní dřevěný pavilónek, který je vybudován na půdorysu pravidelného dvanáctiúhelníku o rozpětí 12 metrů s jehlanovou střechou. Interiér kolotoče je zařízen téměř v původní podobě z roku 1892. Na točně je umístěno 21 koní různých velikostí a 4 autíčka. Dvě jsou dřevěná a dvě plechová a odpovídají automobilům ze 30. let 20. století, kdy také pravděpodobně doplnila tento kolotoč. Točna je poháněna elektromotorem, který zde byl prvně instalován již v 90. letech 19. století. V době, kdy kolotoč stál na Královských Vinohradech, byl poháněn „tlakem obíhajícího sluhy“, který v prostoru pod podlahou neustále chodil kolem dokola a tlačil před sebou vzpěru podlahy.

Fotografie a videa