Nový dvůr (Lednicko-valtický areál)

Nový dvůr z roku 1809 je empírové hospodářské stavení, rozvržené kolem čtvercového dvora. Přední frontu tvoří arkádová zeď, ukončená po stranách portálovými vjezdy a uprostřed zdůrazněná rotundou s pilířovým ochozem,která má vpředu sál a vzadu stáj, původně určenou pro chov ovcí "merinos". V současné době je v soukromém vlastnictví a slouží jako stáje pro chov koní.

Stavba Nového dvora je důkazem, že i užitkové budovy mohou vypadat co k čemu. Budovu na návrší, zdvíhajícím se od břehů Lednických rybníků, tvořily stáje a obytná část. Na empírovém statku je nejhezčí kruhová Rotunda uprostřed průčelí, v níž je krásně vymalovaný salónek (jen restaurace děl vyšla na konci 20. století na 80 000 korun).

Kdysi se tu chovali ovce; po přestavbě, kterou měl na starost císařský architekt Josef Körnhausel, přivítaly stáje koně a krávy. Nejen hřebcům, ale i jezdcům se tu líbilo. Zdi Nového dvora poměrně těsně lemoval les, křížený jízdními drahami, rozbíhajícími se do čtyř světových stran. Z alejí se dodnes zachovalo jen pár borovic, trasy jsou zarostlé trávou.

Samotná budova Nového dvora zažila krušná léta za totality. Objekt byl využíván k živočišné výrobě a na historický význam památky nebyly brány ohledy. Když se časem začalo přemýšlet o renesanci, objevila se hned trojice nápadů: udělat tu rekreační středisko, zřídit zde zemědělské muzeum anebo založit chov anglického plnokrevníka s dostihovou stájí. Z diskuze vyšel vítězně poslední nápad.

Místní koně neběhali vůbec špatně. Hnědka Limba zabodovala před čtyřiadvaceti lety v Bratislavě. Oři Flang a Lingea dokonce startovali na Velké pardubické. Jenže nadšení opadlo a začaly se vytrácet i výhry. Pravdou však zůstává, že svět je nejhezčí z koňského sedla – a to platí pro Lednicko-valtický areál dvojnásob