1953 - Založení klubu
V únoru 1953 byl slabý hokejový tým RH Brno, hrající Krajský přebor, rozhodnutím ministra národní bezpečnosti Karola Bacílka posílen, vyčleněn jako sportovní rota ozbrojených složek MNB, spadající administrativně i hospodářsky do RH Praha (Ústřední dům RH Praha). Po dohodě s tělovýchovnými orgány byl tým zařazen pro sezónu 1953/54 do nejvyšší hokejové soutěže, do Přeboru republiky.
Do RH Brno přešli hráči Sokola Zbrojovka Brno I (Bronislav Danda, Slavomír Bartoň, Bohuslav Sláma, Zdeněk Chocholatý, Jiří Zamastil, Arnošt René Machovský a Zdeněk Trávníček), Sokola GZ Královo Pole (Vlastimil Bubník, Ladislav Olejník a František Vaněk), Čeněk Liška a Stanislav Sventek z Plzně, Jiří Kolouch z Českých Budějovic, Zdeněk Návrat z Ostravy a Bohumil Prošek z Kladna. Koučem mužstva byl Václav Řezáč z Prahy, hrajícími trenéry Vlastimil Bubník a Bronislav Danda. Technickým vedoucím mužstva byl Václav Lamač z Prahy. Letní přípravu absolvovali hráči v oddíle kopané RH Brno, pod vedením výborného trenéra Josefa Eremiáše.
Svůj první zápas sehrála Kometa 29.10.1953 s Motorletem Praha (4:2). RH Brno nastoupila v sestavě: Kolouch, Trávníček - Olejník, Sláma, Chocholatý, Sventek, Zamastil - Bubník, Danda, Liška, Návrat, Bartoň, Prošek. V ligové soutěži od sezóny 1953-54, první ligový zápas odehrála v Karlových Varech (6:1).
1954-1957 - Čtyři tituly v řadě
V sezoně 1954 - 1955 hráli Brňané ve skupině A, kde odehráli 14 zápasů a jen tři z nich nevyhráli – jediným jejich přemožitelem jsou Pardubice. Finálová skupina byla tentokrát čtyřčlenná, Brno remizuje s Tankistou Praha, poráží Chomutov i Sokolovo a stává se premiérově přeborníkem republiky. Tým dobývá i další trofeje, stává se vítězem Poháru I. celostátní spartakiády a turnaje o Štít 7. listopadu.
Jediná porážka na ledě „Tankistů“, k tomu jedenáct výher, tato bilance dovedla Brno k prvenství ve skupině. Finále je opět čtyřčlenné, tentokrát ale hraje každý s každým dvakrát. Obhájci trofeje sice prohrávají ve 4. kole na ledě Chomutova, je to ale jejich jediné klopýtnutí a stávají se tak podruhé přeborníky republiky. K tomu mohou zdvihnout nad hlavu ceněný Spenglerův pohár v Davosu, triumfují na turnaji o Pohár průmyslu NSR a obhajují prvenství v klání o Štít 7. listopadu.
V letech 1956 - 1957 se hraje liga poprvé systémem „každý s každým“. Má čtrnáct účastníků, k cestě za titulem muselo Brno zdolat 26 kol. Nebylo to nic jednoduchého, hned v prvním kole si z posvátného brněnského ledu veze bod Sparta, ta navíc ve svém prostředí vítězí nad rivalem 3:1. Sezonu narušilo mistrovství světa, dohrávalo se až v březnu, což na otevřených stadionech byl někdy docela problém. O titulu rozhodlo předposlední kolo, kdy Brno zvítězilo v Opavě a Sparta klopýtla na Kladně, tříbodový náskok zajistil obhájcům titulu „vítězný hattrick“. Ani remíza v kole posledním na tom nemohla již nic změnit.
V následujícím ročníku se systém ligy mění, letos má soutěž účastníků dvanáct. Brno zahajuje remízou v Pardubicích, ovšem šňůra osmi výher znamená vcelku pohodlný náskok, který již Brňané navzdory čtyřem prohrám a další remíze neztratili, druhá Plzeň nakonec ztrácí pět bodů. Třešničkou na dortu je zisk Thurn-Taxisova poháru ve Füssenu.
1960-1966 - Zlatá éra brněnského hokeje pokračuje
Během dalších sezón získala Kometa 7 titulů mistra republiky (1960-1966 ). Rekordní byla sezóna 1963-64, tým ztratil pouze 6 bodů a vsítil 232 branek ve 32 zápasech. Kromě titulů mistra republiky patří mezi významné úspěchy také vítězství v Poháru mistrů evropských zemí v letech 1966, 1967 a 1968.
1972-1996 - Léta nestability a kolísavé výkonosti
Od roku 1972 prokazovala Kometa klesající výkonnost, která vyvrcholila sestupem v roce 1980. Za rok následoval postup zpět do 1.ligy . V osmdesátých letech bylo nejlepším výsledkem sedmé místo v sezóně 1986-87, ovšem následující rok opět následoval pád do 1.NHL. Po roce opět přišel návrat mezi elitu, ale stejná situace se opakovala i další sezóny.
V období 1992-1995 hrála Kometa 1.NHL, v roce 1995 postoupila do nejvyšší české soutěže, ale nedokázala ji zachovat.
1997-2009 - Období mimo nejvyšší soutěž
Od roku 1996 hrála Kometa 1.ligu, tedy druhou nejvyšší soutěž, a v posledních dvou sezónách minulého století byla dokonce ohrožena sestupem do 2.ligy. Pravidelnou účast v druhé nejvyšší soutěži narušila jen sezona 2002-2003, kdy přišel pád ještě o patro níž.
2009-2014 - Návrat mezi elitu
V létě roku 2009 přišel konečně postup do nejvyšší soutěže. Následující dva ročníky sice hrála Kometa skupinu o udržení, ale vždy v ní zvítězila. První novodobý úspěch přišel až v sezoně 2011-2012, kdy se brněnský klub dostal v play-off až do finále proti Pardubicím, kde prohrál 4-2 na zápasy. Stejný úspěch se povedl i o dva roky později. Přišla opět porážka ve finále, tentokrát od Zlína, poměrem 4-1 na zápasy.
- Vlastimil Bubník, Bronislav Danda, František Mašlaň, Rudolf Scheuer, František Vaněk, Ladislav Olejník (všichni 11 mistrovských titulů)
- Rudolf Potsch (9 titulů)
- Vladimír Nadrchal (8 titulů)
- Josef Černý, Václav Pantůček, Karel Skopal, Karel Šůna (všichni 7 titulů)
- Slavomír Bartoň, Ivo Winkler, Karel Ševčík (všichni 6 titulů)
- Jaroslav Jiřík, Zdeněk Kepák, František Ševčík, Jaromír Meixner, Zdeněk Návrat (všichni 5 titulů, navíc Jiřík jeden na Kladně, Návrat jeden ve Vítkovicích)
- Jiří Kolouch, Bohumil Prošek, Jiří Zamastil, Vladimír Šubrt, Zdeněk Trávníček (všichni 4 tituly, navíc Kolouch jeden s Č. Budějovicemi)
- Jan Kasper, Josef Barta (po 3 titulech), později Oldřich Machač (3x člen týmu mistrů světa a 4x ME, druhý nejpilnější reprezentant v historii, který odehrál v národním mužstvu 293 zápasů)
- Richard Farda (1 titul, 1x člen týmu mistrů světa a 2x ME), Lubomír Hrstka, Ctirad Fiala, Břetislav Kocourek (1 titul), Svatopluk Číhal, Karel Nekola, Zdeněk Mráz, Libor Havlíček, Vladimír Dzurilla, Milan Kokš, dále Jiří Otoupalík, Lubomír Oslizlo, Karel Lang, Alexandr Elsner, Alexandr Prát, Ota Železný, Jaromír Přecechtěl, na přelomu 80. a 90.let Robert Kron, Tomáš Sršeň, Ladislav Trešl, Vladimír Vajčner, Luděk Vojáček, Roman Meluzín, Pavel Janků, Libor Zábranský (1 titul ve Vsetíně, 1 na Spartě), Pavel Pazourek, Pavel Zubíček (4 tituly se Vsetínem, 1 se Zlínem), Robert Kántor, Radek Haman, Josef Duchoslav, Radek Radvan, Rostislav Čada, Karel Beran, Aleš Staněk, David Appel, Alexandr Lhotský, Michal Černý, Pavel Maláč, Miroslav Barus (2 tituly se Vsetínem), Petr Hubáček (1 titul ve Finsku), Jiří Dopita (5 titulů ve Vsetíne, 1 v Olomouci, 1 v Pardubicích), Radek Dlouhý (1 titul se Slavií), Kamil Brabenec, Sasu Hovi (2 tituly v Bratislavě), Jiří Trvaj, Radim Bičánek, Tomáš Divíšek (1 titul v Pardubicích), Marek Kvapil, Róbert Petrovický (1 titul v Trenčíně), Tomáš Žižka (1 titul se Slavií)
Domácí soutěže
- Československá liga ledního hokeje ( 11x mistr ): 1954/55, 1955/56, 1956/57, 1957/58, 1959/60, 1960/61, 1961/62, 1962/63, 1963/64, 1964/65, 1965/66
- Extraliga České republiky: 2x druhé místo: 2011/12, 2013/14
- 1. česká hokejová liga: 1. místo: 1994/95, 2. místo: 2008/09
Zahraniční soutěže
- Sprenglerův pohár: 1. místo: 195, 2. místo: 1957
- Evropský hokejový pohár (3x zisk trofeje): 1965/66, 1966/67, 1967/68