Pavel Juřica

Rodák z moravského Bílovce u Nového Jičína vyrůstal v městečku Odry. Začátky jeho „umělecké dráhy“ byly klasické: literárně-dramatický kroužek, recitační soutěže a pak talentové zkoušky na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě. Pedagožka herectví Alexandra Gasnárková bojovala za to, aby si její svěřenci mohli vyzkoušet první krůčky na profesionálním jevišti Divadla Petra Bezruče a Státního divadla v Ostravě už v prvních ročnících.

Na základě úspěchu absolventského představení hry Lidie Razumovské Milá paní profesorko dostal celý ročník nabídku na angažmá do Moravského divadla Olomouc, ale nakonec tam odešli jen dva. Pavel zůstal celých dvacet let a zahrál si zde mnoho desítek rolí.

Nejraději vzpomíná na Amadea ve stejnojmenné Shafferově hře (toho si znovu zahrál jako host v Opavě), Filipa ze Starců na chmelu a Scapina ve Scapinových šibalstvích (za tuto roli získal Cenu za nejlepší herecký výkon na Celonárodní přehlídce mimopražských divadel Foibos). Kromě toho deset let spolupracoval s Davidem Drábkem ve Studiu Hořící žirafy (Vařila myšička myšičku, Kabaret atd.). Hostoval i na dalších scénách (Divadlo Bolka Polívky v Brně – Tančírna, Divadlo Petra Bezruče Ostrava – Leonce a Lena, Divadlo v Celetné – Ústa Micka Jaggera).

V roce 2009 přijal nabídku na angažmá ve Švandově divadle (Kdo je tady ředitel, Autobus, Mnoho povyku pro nic), odkud přešel do Městských divadel pražských.

(Zdroj: Městská divadla pražská)