Václav Trojan

Václav Trojan se narodil 24. dubna 1907 v Plzni do rodiny fotografa. Postupně studoval na reálných gymnáziích v Praze a Brandýse nad Labem (1919 – 1922), v letech 1923 – 1927 vystudoval na pražské Státní konzervatoři varhany u B. A. Wiedermanna, skladbu u Jaroslava Křičky a dirigování u Otakara Ostrčila a Pavla Dědečka, dále 1927 – 1929 Mistrovskou školu u Josefa Suka, Vítězslava Nováka a čtvrttónovou hudbu u Aloise Háby.Po vystudování se živil jako soukromý učitel hudby, skladatel, violista v rozhlasovém orchestru, korepetitor v baletní škole Milči Mayerové. Následně byl Trojan kapelníkem a skladatelem Dětského divadla Míly Mellanové (1935 – 1937). Následně přijal místo hudebního režiséra a redaktora Československého rozhlasu (1937 – 1945) a také dramaturga Kresleného filmu. Po roce 1945 se věnoval zejména filmové hudbě a od roku 1949 působil jako lektor divadelní a filmové hudby na AMU.Trojan skládal komorní a orchestrální skladby („Pozdrav Boženě Němcové“, „Rozmarné variace“, „Ouvertura“, „Passionato“, „Noneto favoloso“ aj.), hudbu vokální, jazzovou, zábavní, taneční, písňovou („Bílý měsíc“), balety („Princ Bajaja“), opery („Kolotoč“, „Sen noci svatojánské“), scénickou hudbu („Soud lásky“, „Zlý jelen“, „Strakonický dudák“, „Vzkříšení“, „Křišťálová noc“, „Srpnová neděle“, „Lucerna“, „Paní Marjánka, matka pluku“ apod.) pro divadla (př. Národní divadlo v Praze ad.) i rozhlas („Mimořádná konference“, „Broučci“, „Revizor“, „Fidlovačka“ či „Noc na Karlštejně“).Největší slávy a výkonů dosáhl právě jako skladatel filmové hudby. K této oblasti ho přivedl náš skvělý animátor Jiří Trnka, v jeho studiu nejdříve jako hudebního dramaturga a poté jako hudebního skladatele. Právě Trojanova hudba se nejlépe hodila k animovaným, loutkovým, kresleným a trikovým filmům tohoto tvůrce. Filmovou hudbou nejlépe doplnil citovou bohatost, dramatickou schopnost, svěží melodiku, vkus, smysl pro humor a vtip.Ovšem jeho melodie neměli pouze ilustrační charakter, tvořili samostatnou a nedílnou součást animovaných děl, kdy naplno a přesně vyjadřovaly děj a prostředí i bez nutnosti použití mluveného slova a ruchů. Trojan se plně dokázal inspirovat folklórem i epochami českých a jiných dějin.Velkého mezinárodního úspěchu tedy dosáhly animované snímky Trnkovy a jiných animátorů (ZASADIL DĚDEK ŘEPU, VODNÍK VE MLÝNĚ, ČERTŮV MLÝN, ROMÁN S BASOU, PERNÍKOVÁ CHALOUPKA, VESELÝ CIRKUS, JAK STAŘEČEK MĚNIL, AŽ VYMĚNIL, NAVRÁCENÝ SVĚT, KUŤÁSEK A KUTILKA, KUŤÁSEK A KUTILKA NA POUTI, NEPOSLUŠNÁ PÍSMENKA atd.), z nichž nejvýznamnějšími projekty jsou Trnkovy animované, loutkové, kreslené, papírkové a trikové snímky ŠPALÍČEK (1946), CÍSAŘŮV SLAVÍK (1948), BAJAJA (1950), zejména STARÉ POVĚSTI ČESKÉ (1952), DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (1954), SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ (1958) a RUKA (1965).Třikrát také komponoval hudbu pro celovečerní dlouhometrážní hraný film. Poprvé měl Trojan tvořit už na začátku 50. let hudbu pro hraný film, pro Krejčíkovu komedii CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ (1951). Krejčík byl však vyměněn za Martina Friče a Trojan nahrazen za Fričova spolupracovníka Julia Kalaše. Poprvé tedy stvořil hudbu o tři roky později u pohádky Bořivoje Zemana BYL JEDNOU JEDEN KRÁL… (1954) s Vlastou Burianem.Zde Václav Trojan složil hudbu i ke dvěma písním na text básníka Jaroslava Seiferta „Jménem pana krále“ v podání Vlasty Buriana i „Rybářovu píseň“ Vladimíra Ráže. Dál složil hudbu k SRPNOVÉ NEDĚLI (1960) Otakara Vávry a naposledy ke Krškově POSLEDNÍ RŮŽI OD CASANOVY (1966). Některá jeho díla převedli filmaři na filmové i TV plátno (KOLOTOČ, SEN NOCI…).Za filmovou hudbu získal Václav Trojan př. Národní filmovou cenu (1950) za BAJAJU, Cenu za hudbu (1959) na FFP, Státní cenu Klementa Gottwalda (1960) a Zlatého Merkura (1962) ve Valencii za SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ, ve Valencii Zvláštní cenu (1962) za gramofonovou nahrávku filmové hudby ke ŠPALÍČKU, Cenu v kategorii uměleckého filmu za hudbu (1967) ve IV. soutěži o hudební dílo vytvořené pro film v roce 1966 za POSLEDNÍ RŮŽI OD CASANOVY, Zlatou medaili CIDALC (1962) za dosavadní dílo na Mezinárodní přehlídce hudby a tance ve Valencii, titul Zasloužilého umělce (1967), Cenu PÚV NF k 50. výročí Československa (1968) a titul Národního umělce (1982).Pracoval až do své smrti. Hudební skladatel a pedagog Václav Trojan zemřel 5. července 1983 v Praze ve věku sedmdesáti šesti let.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)