Slovenská herečka Petra Vančíková se již řadu let věnuje jiným profesím, v mládí byla ale vytíženou a i u nás dobře známou tváří filmu a televize. Narodila se v Bratislavě, oba její rodiče působili v televizi, otec Pavol Vančík (*1934) byl dramaturgem a scénáristou, matka Ľuba Vančíková (*1943) pracovala jako režisérka. Díky rodičům se před kamerou objevovala již od tří let, zároveň se věnovala ta
Slovenská herečka Petra Vančíková se již řadu let věnuje jiným profesím, v mládí byla ale vytíženou a i u nás dobře známou tváří filmu a televize. Narodila se v Bratislavě, oba její rodiče působili v televizi, otec Pavol Vančík (*1934) byl dramaturgem a scénáristou, matka Ľuba Vančíková (*1943) pracovala jako režisérka. Díky rodičům se před kamerou objevovala již od tří let, zároveň se věnovala tanci a byla například členkou folklórního souboru Lučnica. Výraznější dětské role se dostavily v sedmdesátých letech (VEĽKÁ NOC A VEĽKÝ DEŇ, 1974), v televizi často pracovala pod režijním vedením své matky.I na gymnáziu hrála ve filmu a televizi, po maturitě chtěla studovat matematicko-fyzikální fakultu, nakonec se ale přihlásila na bratislavskou VŠMU; k tomuto kroku ji přiměla zásadní herecká zkušenost ve filmu ZÁNIK SAMOTY BERHOF (1982) režiséra Jiřího Svobody, s nímž později ještě dvakrát spolupracovala. Mezitím získala zkušenosti i s divadlem a na bratislavské Nové scéně hrála například v Čechovově Višňovém sadu (1984). Z jejích další prací pro televizi připomeňme kvalitní počin ALŽBETIN DVOR (1986), sama dodnes ráda vzpomíná také na Jakubiskův film PERINBABA (1985), kde hrála mladou krasavici Alžbetku. Koncem osmdesátých let točila často v Praze (PROKLETÍ DOMU HAJNŮ, 1988; SEDM HLADOVÝCH, 1988), diváci si na ni mohou vzpomenout také díky seriálu CHLAPCI A CHLAPI (1988).Studium herectví na VŠMU dokončila v roce 1989, tehdy ale zároveň paradoxně její kariéra v podstatě skončila. Do té doby byla vytíženou představitelkou psychologicky náročných postav, změna politické situace v roce 1989 znamenala ale úbytek příležitostí i pro ni jako nadějnou mladou herečku. Přislíbené stálé angažmá na Nové scéně nezískala, naopak sama odmítla nabídku z Vinohradského divadla. Před kamerou stála naposledy jako manažerka reklamní agentury ve filmu KANÁRSKÁ SPOJKA (1993); scénáristou této kriminální komedie byl Aleksandar Kolevski, za nějž se Petra Vančíková později provdala a mají spolu dvě dcery.Ve spolupráci s manželem se Petra Vančíková-Kolevská věnuje v současnosti filmové a televizní produkci, původně byla ředitelkou v produkční společnosti Arttep (1990-1993), od roku 1995 je majitelkou vlastní agentury Artreal. V květnu 2008 byla jmenována programovou ředitelkou Slovenské televize, její angažmá v této funkci ale skončilo po několika měsících, její odvolání v září téhož roku většina zúčastněných ponechala bez komentáře. Od roku 2011 zastává post předsedkyně Rady Audiovizuálního fondu (předtím byla její místopředsedkyní). Audiovizuální fond byl zřízen zákonem v roce 2008 a rozhoduje o rozdělování dotací pro filmové a televizní projekty, Petra Vančíková se tak dnes významným způsobem podílí na financování slovenské filmové a televizní tvorby.(zdroj: CSFD.cz, autor: Pavel "argenson" Vlach)