Mikuláš Huba

Datum narození: 12.10.1919 / Místo narození: Spišská Nová Ves, Československo

Mikuláš Huba se narodil 19. října (některé prameny uvádějí 12. října) 1919 ve Spišské Nové Vsi. Už během studií na gymnáziu navštěvoval recitační a ochotnický kroužek Hviezdoslav. Odmaturoval a šel studovat práva a filozofii do Bratislavy. Ale nakonec přešel a vystudoval u profesora Janka Borodáče bratislavskou Hudební a dramatickou akademii (1937 – 1940). Už během studií se stal členem činohry Sl

Mikuláš Huba se narodil 19. října (některé prameny uvádějí 12. října) 1919 ve Spišské Nové Vsi. Už během studií na gymnáziu navštěvoval recitační a ochotnický kroužek Hviezdoslav. Odmaturoval a šel studovat práva a filozofii do Bratislavy. Ale nakonec přešel a vystudoval u profesora Janka Borodáče bratislavskou Hudební a dramatickou akademii (1937 – 1940). Už během studií se stal členem činohry Slovenského národního divadla v Bratislavě (1938 – 1986), kde setrval až do své smrti. Současně zde dvakrát působil i jako šéf činohry (1953 – 1963 a 1972 – 1976).Věnoval se taktéž uměleckému recitaci a přednesu. Svůj sametově hebký hlas, rytmus a hudebnost řeči zachytil i na gramofonových deskách. Mikuláš Huba byl hercem realistickým, psychologickým a výrazově prokresleným. Využíval svůj mužný a pateticky sošný zjev a zvučný hlasový projev pro romantické výrazné hrdiny, vznosné psychologicky, složité a veseloherní.Z jeho divadelních postav si uveďme Hernaniho („Hernani“), Dantona („Danton“), Viléma Tella („Vilém Tell“), Karla Moora („Loupežníci“), Romea („Romeo a Julie“), Jánošíka („Jánošík“), Arbenina („Maškaráda“), Paľa („Matka“), Profesora Sigelia („Bílá nemoc“), Tedaldoha („Miliónový Marco“), George Pageho („Veselé paničky windsorské“), Filipa Dubského („Naši furianti“), Ing. Hagara („Romeo a Julie na konci listopadu“) apod. Ojediněle i režíroval (např. hru „Balladyna“ 1960).Slovenský herec, režisér, recitátor a pedagog Mikuláš Huba se od roku 1946 objevoval ve slovenských snímcích VARÚJ…! (Ing. Gregor), VLČIE DIERY (Matúš Svrčina), PRIEHRADA (Ing. Hájnik), BOJ SA SKONČÍ ZAJTRA (Tokár), kde byl i uměleckým spolupracovníkem na scénáři a režii, MLADÉ SRDCIA (Grešo), POSLEDNÁ BOSORKA (malíř Petr), NA POCHODE SA VŽDY NESPIEVA (Ing. Barič), SMRŤ PRICHÁDZA V DAŽDI (Holeš), SIEDMY KONTINENT (generál), VRECKÁRI (plukovník), ZAJTRA BUDE NESKORO… (Lányi), SKRYTÝ PRAMEŇ (Orphanides), HORÚČKA (Buchala), ŠEPKAJÚCI FANTÓM (Dr. Kysela), VOJACI SLOBODY (generál Sázavský), ADVOKÁTKA (primář), POÉMA O SVEDOMÍ (generál Ján Golian) a či ČINY PROTI PRÚDU (pán ve smokingu).V české kinematografii se jako čelný představitel moderního slovenského herectví (s českými režiséry spolupracoval i na různých slovenských filmech) objevoval postupně jako major SNB v AKCI B (1951) Josefa Macha, československý delegát v OSN v Kadárově a Klosově ÚNOSU (1952), inspektor letiště Jozef Lipták v psychologickém dramatu Čeňka Duby LETIŠTĚ NEPŘIJÍMÁ (1959) a naposledy jako švédský hrabě, státník, podporovatel a dopisovatel Jana Amose Komenského Axel Oxenstierna (hrál Ladislav Chudík) v historické freskovité férii PUTOVÁNÍ JANA AMOSE (1983) režiséra Otakara Vávry. Hrál i Bohuslava z Michalovic ze seriálu sestříhaném Lutherově SVĚDEK UMÍRAJÍCÍHO ČASU (1990).Jako recitátor a herec působil v rozhlase („Doktor Jesenius“, „Malíř z Livorna“, „Romeo a Julie“, „Tři mušketýři“, „Křižáci“, „Krása nevídaná“ ad.), dabingu, televizních filmech (SÁM VOJAK V POLI, ŽIVÝ BIČ, PASCA, ÚKLADY A LÁSKA, BUDDENBROOKOVCI, PŠTROSÍ VEČIEROK, MÚDRY BLÁZON, LOUIS PASTEUR, RUY BLAS, MESIAC NA DEDINE, IDEÁLNY MANŽEL atd.), pořadech (NEDĚLNÍ CHVILKY POEZIE aj.) a seriálech (V TIENI VLKOV, PARÍŽSKI MOHYKÁNI, STRATY A NÁLEZY, VIVAT BEŇOVSKÝ, LEKÁR UMIERAJÚCEHO ČASU, POVSTALECKÁ HISTÓRIA nebo MATERSKÉ ZNAMIENKO).V letech 1951 – 1986 pracoval jako pedagog na bratislavské VŠMU (od 1961 byl docent). Získal za výkon ve filmu VLČIE DIERY Národní cenu (1949), za film BOJ SA SKONČÍ ZAJTRA Státní cenu (1951), Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1960), tituly Zasloužilého (1966) a Národního (1973) umělce, Křišťálovou růži (1974) za poezii, Řád práce (1979), za TV inscenace KATEDRA ETIKY a VILA TEREZA Zlatého krokodýla za rok 1980 (1981), Medaili J. K. Tyla (1983) i Cenu Andreje Bagara (1983).Rovněž se politicky angažoval: kandidát (1968 – 1975) a člen (1976 – 1986) ÚV KSS, předseda ZSDU (1970 – 1972 a 1982 – 1986) a předseda divadelní a dramaturgické rady Ministerstva školství. Jeho ženou byla opěrní pěvkyně Mária (Mimi) Kišonová – Hubová (1915 – 2004) a synem herec a režisér Martin Huba (*1943). Mikuláš Huba zemřel 12. října 1986 v Bratislavě na prahu svých 67 narozenin.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz