Marie Černá se narodila 21. května 1906 v Praze. O jejím životě, kariéře a soukromí bohužel však vůbec nic nevíme. Marie Černá se tak řadí k houfu málo známým a záhadným českým hercům, ale také zároveň k největším hereckým hvězdám němého období.Její krásnou kulatou a roztomilou tvář, husté černé vlasy, drobnou postavu, výrazný pohled, úzké rty a záhadný úsměv poprvé návštěvníci kin spatřili v nedo
Marie Černá se narodila 21. května 1906 v Praze. O jejím životě, kariéře a soukromí bohužel však vůbec nic nevíme. Marie Černá se tak řadí k houfu málo známým a záhadným českým hercům, ale také zároveň k největším hereckým hvězdám němého období.Její krásnou kulatou a roztomilou tvář, husté černé vlasy, drobnou postavu, výrazný pohled, úzké rty a záhadný úsměv poprvé návštěvníci kin spatřili v nedochovaném dramatu ZÁVĚŤ PODIVÍNOVA (1923) režisérky Zet Molas, kde ztvárnila jednu z titulních rolí, mladou Drahušku. Její debut se však neobešel bez následků:Jako osmnáctiletá se přihlásila na inzerát na roli do tohoto snímku. Režisérka Zet Molas ji angažovala za honorář 7 000,- Kč. Během natáčení bydlela herečka u režisérky, ale nakonec ji však režisérka honorář nevyplatila. Celý spor skončil soudní dohrou. Režisérka Molas se hájila, že Černá byla jako herečka neschopná, údajně se zachovala nevděčně za darované oblečení, stravu a permanentku do městských lázní v Koruně.Musela být nahrazena náhradnicí, dvanáct scén muselo být přetočeno, což ztížilo distribuční plány společnosti Jupiterfilm a Černá měla u Molas pracovat jako služka za 200 Kč,-. Celý spor, který byl bedlivě sledován tiskem, nakonec skončil smírem a Černá se, již s většími zkušenostmi, opět pustila do filmování. Okamžitě si ji „zmocnil“ režisér Václav Kubásek, který režíroval sedm jejích filmů z jedenácti.Záhy se stala oblíbenou představitelkou mladých naivních dívek a hlavních hrdinek. Již v následujícím roce se představila ve čtyřech postavách panské v Kubáskově melodramatu JINDRA, HRABĚNKA OSTROVÍNOVÁ (1924), neteře hospodyně Bábinky (Betty Kysilková) Jitřenky v dramatu DVOJÍ ŽIVOT (1924) Václava Kubáska, Vitoušově (František Havel) dcery Rozárky v dalším Kubáskově dramatu DĚVČE Z HOR (1924) a milenky v Lamačově crazy komedii CHYŤTE HO! (1924), která byla natočena po vzoru amerických grotesek.Roku 1925 již vytvořila dvě hlavní dívčí postavy Milady Rovenské v Kubáskově dramatu OKOVY (1925) a Eminy (Meda Valentová) sestry Julinky ve zfilmované oblíbené divadelní hře Františka Ferdinanda Šamberka JEDENÁCTÉ PŘÍKÁZÁNÍ (1925) Václava Kubáska. Tyto titulní role jsou považovány ze její nejhodnotnější v celé herecké kariéře.Po ročním odpočinku se v letech 1927 – 1928 vyskytla ve dvou snímcích NEMODLENEC (1927), kde ztvárnila dvojroli tulákovy dcery Daleny a komtesy Alžběty a DĚVČE Z TABÁKOVÉ TOVÁRNY (1928), zde byla pro změnu sirotkem Evou. Obě tyto dramata opět režíroval Václav Kubásek.Rok 1929 se stal jejím posledním v české kinematografii. Nejdříve ukázala komornou na zámku v Seidlově a Krňanského komedii Z ČESKÝCH MLÝNŮ (1929) a následně malinkou roli ve špionážním dramatu HORSKÉ VOLÁNÍ S. O. S. (1929) Leo Martena a Vladimíra Studeckého, kterou ukončila svoji rozporuplnou šestiletou filmovou kariéru.Černá opustila prostředí filmu rok před nástupem zvuku. Zvuk by ji však, stejně jako jejím kolegům Mary Jansové, Anitě Janové, Jiřímu Hronovi, J. W. Speergerovi, Lexovi Jarošínovi, Bronislavě Livii či Jarmile Vackové, zničil (nebo omezil) filmovou kariéru.Zajímavosti a informace filmové kariéry Marie Černé můžeme mj. nalézt v Bartoškově starší historické studii „Náš film – Kapitoly z dějin (1896 – 1945)“ (1985) a ve Fikejzově slovníku „Český film – Herci a herečky I. díl A – K“ (2006). Marie Černá zemřela neznámo kde a kdy. I přes některé negativní zprávy a fakta, ji však můžeme plným právem natrvalo zařadit do historie naší němé kinematografie.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)