Kostel svatého Františka z Assisi (Praha, Staré Město)

Jedná se o centrální stavbu s oltářem na severní straně a s mohutnou kupolí na lodí. Hlavní, jižní fasáda má konkávně prohnutá nároží a je celá obložena kamenem. Na atice a ve výklencích této fasády jsou osazeny sochy z dílny Matěje Václava Jäckla, po stranách schodiště jsou na podstavcích sochy sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Immaculaty od Jana Antonína Quitainera (momentálně sejmuté).

Vnitřek chrámu tvoří kupolí zastřešená oválná loď, proti vchodu pravoúhlé kněžiště a dvojice bočních kaplí, které dohromady tvoří křížové uspořádání. Nástěnné malby v lodi, mj. fresku Posledního soudu na kupoli, zhotovil Václav Vavřinec Reiner, fresky v kněžišti Jan Kryštof Liška. Autory soch jsou opět M. V. Jäckel, Jeremiáš Süssner a Konrád Max Süssner. Hlavní oltář (stigmatizace sv. Františka) a oba boční (sv. Kříže a Nanebevzetí Panny Marie) jsou dílem M. V. Jäckela a J. K. Lišky. Interiér kostela je vybudován ze sliveneckého mramoru a nachází se zde cínová křtitelnice, pocházející z roku 1483. Nad dveřmi do zákristie visí malý obrázek od malíře El Greca, zřejmě originál.

V suterénu, pod hlavním kostelem, je další kostel, který svým uspořádáním včetně orientace navazuje na původní středověký kostel. Jsou zde náhrobky osobností řádu a grotta. Dolní kostel je přístupný z chodby konventu a je také propojen malým zamřížovaným otvorem v podlaze s horním kostelem.

Ke kostelu přiléhá klášter křižovníků s červenou hvězdou. Tento řád založila Anežka Přemyslovna, původně jako špitální bratrstvo v roce 1233. Bratrstvo v roce 1237 povýšilo na řád křižovníků s červenou hvězdou. V blízkosti kostela svatého Františka z Assisi byl roku 1252 vybudován klášter se špitálem, ve kterém se křížovníci usadili. Klášter se nacházel nedaleko tehdy Juditina mostu, čímž křížovníkům vzniklo mnoho povinností.