Slovanský dům

V roce 1695 získal od hraběte Šporka objekt Jan Bartoloměj baron Vernier de Rougemont, potomek francouzských rytířů, který roku 1697 dokončil monumentální přestavbu paláce pravděpodobně podle projektu Jeana-Baptisty Matheye. Tehdy dostala budova klasicizující ráz se dvěma symetrickými portály a s velkolepým průčelím s výrazným střešním altánem uprostřed. Palác byl napojen na obecní vodovod a směrem k dnešní Jindřišské ulici byla zřízena geometricky upravená francouzská zahrada.

V 18. st. náležel palác hrabatům Vršovcům, kteří zde měli bohatou obrazárnu. Od něj rezidenci koupil císařský komoří Jan Václav Příchovský svobodný pán z Příchovic.Po pruské dělostřelbě roku 1757 musel palác opravovat. Od jeho syna pak v dražbě koupil palác bohatý velkoobchodník a válečný dodavatel Jan Václav Tuskany. Ten celou budovu nákladně přestavěl podle projektu Filipa a Františka Hegerových. Tehdy palác získal podobu, kterou si udržel dodnes. Budova byla zvýšena o druhé patro a fasáda byla ozdobena četnými klasicistními prvky. Přesto byly zachovány některé prvky z původní raně barokní palácové architektury.

V roce 1799 zde Tuskanyové ubytovali celé vrchní velení ruského expedičního sboru s velkoknížetem Konstantinem a generalissimem Suvorovem. Tuskanyové také začali palác používat k obchodním a výrobním účelům, což ještě více rozvinul další majitel, textilní podnikatel Leopold Dormitzer, který zde v četných přistavených objektech vybudoval textilku. V okolí však přibývalo hotelů, kaváren a bank a průmyslová výroba se zde nemohla déle udržet.

V roce 1873 získal palác spolek Deutches Kasino a paláci se začalo říkat Německý dům. Byl ústředním bodem německé části pražské promenády, zatímco česká promenáda byla mezi dnešním Tescem a Národním divadlem. Německý dům byl centrem pražské německé menšiny, na jedné straně centrem buršáckých nacionalistických spolků a výstřelků, na straně druhé však také centrem pražské německé kultury včetně židovské. Poté, co nebylo povoleno zbourání a následná novostavba objektu, byla v roce 1910 obnovena fasáda, zřízeny nové obchodní portály a v roce 1925 restaurační prostory v suterénu.

V letech 1933 - 34 byla zbourána rozsáhlá barokní přístavba za hlavní budovou paláce a vybudována novostavba s železobetonovým skeletem a vnějšími opukovými obklady podle projektu Friedricha Lehmanna. Nejvýznamnějším prostorem Německého domu byl známý taneční Zrcadlový sál, kde se konaly i koncerty, oslavy a básnické večery. K Německému domu patřil i dům na Senovážném náměstí zezadu přilehlý k dvorní části paláce. Byly v něm byty, kanceláře, restaurace a divadelní sál, postavený ve stylu secese podle projektu Josefa Zascheho. Později byl rozšířen o zahradní sál a v roce 1924 upraven jako scéna německých divadelníků Kleine Bühne (Malá scéna).

Po druhé světové válce hned v roce 1945 byl palác vyvlastněn a nazván Slovanským domem. V dalších letech sloužil gastronomickým účelům, konaly se zde podnikové večírky, maturitní plesy, koncerty, taneční kursy, konference a schůze. V bývalém německém divadle vzniklo Divadlo mladých pionýrů a v roce 1950 zde bylo založeno Ústřední loutkové divadlo. Po rekonstrukci budovy v 70. letech dostalo jméno Loutka, v roce 1987 Divadlo U věže a v roce 1990 Divadlo Minor. Pořádala se tu pravidelná divadelní představení pro žáky základních škol. Uvnitř mezi Slovanským domem a budovou v Senovážné ulici byla zahradní restaurace s mohutnými platany.

V letech 1998 - 2001 prováděla přestavbu a rekonstrukci komplexu budov Slovanského domu pražská společnost COPA Group, investorem bylo Pražské komunikační a společenské centrum. Projekt vypracoval A-projekt, s. r. o., Pavel Boček a týkal se i objektu bývalého divadla Minor. To bylo přemístěno do bývalého kina v paláci Skaut ve Vodičkově 6. V prosinci 2000 se konalo slavnostní otevření zrekonstruovaného Slovanského domu s multikinem, restaurací, barem, dvěma kavárnami a obchody. Na jaře 2001 byly otevřeny další stravovací provozy, obchody a kancelářské prostory. Na ploše 32 000 m2 zde vznikl nový administrativní, obchodní, obytný a kulturní komplex. Byl přestavěn a rekonstruován uliční palácový objekt, na novodobém dvorním objektu byla provedena nástavba a byly přistavěny 3 nové sedmipodlažní objekty ve dvoře.

Multikino má 10 promítacích sálů s více než dvěma tisíci sedadel. Zachován a zrekonstruován zůstal původní dvoupatrový taneční sál o rozloze 500 m2, slouží pro koncerty, konference a taneční zábavy. Jsou zde 3 restaurace, několik kaváren a pivní zahrada, v níž se zachovala většina stromů. 25 obchodů zabírá plochu cca 5,5 tisíce m2. V nových dvorních budovách je téměř 10 000 m2 kancelářských prostor, stávající dům do Senovážného náměstí i po renovaci slouží bydlení. Centrum nabízí venkovské dětské hřiště a podzemní parking pro 83 vozů. Z ulice Na Příkopě lze projít nově vybudovanou venkovní pasáží do Senovážného náměstí. Samozřejmostí je bezbariérový přístup do celého komplexu.