Klementinum – barokní knihovní sál

Barokní knihovna je nejkrásnějším sálem Klementina. Jeho podoba a úprava, např. nápisy na knihovních skříních, zůstala nedotčena a dodnes demonstruje uspořádání barokní knihovny. Sál postavil r. 1722 Kilián Ignác Dienzenhofer a je vyzdoben freskami na téma Vědy a umění. Iluzivní malba kopule symbolizuje Chrám moudrosti. Autorem fresek je Josef Hiebel. Po stranách jsou medailony významných jezuitů jako např. zakladatel české jezuitské provincie Petr Canisius či teolog a mučedník Edmond Campian a v čele knihovny je obraz Josefa II., který klementinskou knihovnu obohatil o konfiskáty zrušených klášterních knihoven. Okolo stěn je ochoz s balkonem s kovaným zábradlím. Uprostřed sálu jsou umístěny geografické a astronomické glóby většinou vytvořené klementinskými jezuity. Podle pověsti si jezuité při příchodu do Prahy přinesli s sebou jedinou knihu, ale když knihovnu dobudovali, měli už 20 000 svazků. Po zrušení jezuitské koleje r. 1773 zde byl umístěn arcibiskupský seminář a část pražské univerzity s císařskou bibliotékou. Již v r. 1777 byla knihovna zpřístupněna veřejnosti jako C. k. veřejná a univerzitní knihovna. Knihovní fondy se rychle rozrůstaly. Od r. 1782 všichni pražští tiskaři odevzdávali knihovně povinné výtisky, po 25 letech se tato povinnost rozšířila na celé území Čech.