Francouzský herec Julien Bertheau vstoupil do historie francouzské kinematografie dvojím ztvárněním císaře Napoleona ve dvou dodnes slavných filmech, oblíbil si jej také režisér Luis Bu?uel, který jej obsadil do několika svých snímků. Bertheau se narodil v Alžírsku, které tehdy bylo francouzskou kolonií, vyrůstal ale v Paříži, kde studoval herectví na Národní konzervatoři dramatického umění.Konzer
Francouzský herec Julien Bertheau vstoupil do historie francouzské kinematografie dvojím ztvárněním císaře Napoleona ve dvou dodnes slavných filmech, oblíbil si jej také režisér Luis Bu?uel, který jej obsadil do několika svých snímků. Bertheau se narodil v Alžírsku, které tehdy bylo francouzskou kolonií, vyrůstal ale v Paříži, kde studoval herectví na Národní konzervatoři dramatického umění.Konzervatoř dokončil v roce 1929 a začal účinkovat v divadle Théâtre de la Porte Saint-Martin, od počátku třicátých let ale spolupracoval hlavně s Charlesem Dullinem v Théâtre de l'Atelier, později působil v Comédie des Champs Elysées. Souběžně dostal i první nabídky od filmu a debutoval menší rolí v dramatu ZLOČIN SYLVESTRA BONNARDA (Le crime de Sylvestre Bonnard, 1929). Režisér tohoto filmu André Berthomieu pak Bertheaua přizval ke spolupráci ještě víckrát, jeho participace před kamerou ve třicátých letech je ale podružná, objevil se například v propagandistickém titulu ŽIVOT PATŘÍ NÁM (La vie est ? nous, 1936), který vznikl na objednávku francouzské Komunistické strany.V letech 1936-1958 byl Julien Bertheau členem nejslavnějšího francouzského divadla Comédie Française, kde se brzy vypracoval k významným rolím v díle francouzských i světových klasiků (Britannicus, Antonius a Kleopatra, Večer tříkrálový, Ruy Blas, Hamlet, Cyrano de Bergerac, Saténový střevíček). S filmem začal častěji spolupracovat znovu až ve čtyřicátých letech, kdy se jeho doménou staly skutečné historické postavy. Mezitím ale hrál titulní roli pytláka Raboliota v adaptaci dobově populárního románu RABOLIOT (1946), který se těšil značnému zájmu čtenářů i diváků v kinech. Z historických osobností pak vynikl především císař Napoleon, kterého hrál ve filmech HRABĚ MONTE CHRISTO (Le comte de Monte Cristo, 1955) a MADAME SANS GENE (1962). Hvězdné obsazení doplnil pak mimo jiné v kriminálce V PŘÍPADĚ NEŠTĚSTÍ (En cas de malheur, 1958), kde hrál policejního inspektora.Na scéně Comédie Française se Bertheau během padesátých let uplatnil i jako režisér, realizoval především Shakespearovy hry (Zimní pohádka, Romeo a Julie), ale i dílo Jeana Racina nebo Alberta Hussona. Po odchodu z Comédie Française našel zázemí především v divadle Théatre de la Michodi?re, kde odehrál velké role v díle moderního francouzského autora Paula Valéryho. S filmem v té době spolupracoval jen výjimečně, hrál například v několika krátkých filmech, za zmínku ale stojí jeho účast v pozdním díle již zmíněného Luise Bu?uela (MLÉČNÁ DRÁHA – La voie lactée, 1969; NENÁPADNÝ PŮVAB BURŽOAZIE – Le charme discret de le bourgeoise, 1972). V menší roli přítele hlavního hrdiny se pak objevil v hodnotném Tavernierově filmu HODINÁŘ OD SV. PAVLA (L'horloger de Saint-Paul, 1974), další menší příležitost mu pak poskytl slavný François Truffaut ve filmu LÁSKA NA ÚTĚKU (L'amour en fuite, 1979), naposledy se objevil v komedii RODINNÁ RADA (Conseil de famille, 1986) režiséra Costa-Gavrase. S televizí spolupracoval jen výjimečně.Julien Bertheau zemřel v Paříži 28. října 1995 ve věku 85 let. Jeho životní partnerkou byla herečka Micheline Boudet (*1926); jejich syn Alain Bertheau je též hercem.(zdroj: CSFD.cz, autor: Pavel "argenson" Vlach)