Josef Maršálek

Josef Maršálek se narodil 8. ledna 1920 v Plzni. Pod jeho jménem vystupovala také dlouholetá starší manželka a rodačka z Plzně Pavla Maršálková (1917 – 1990). Maturoval roku 1939 na plzeňském reálném gymnáziu a odešel do Prahy studovat práva na Univerzitu Karlovu, které musel přerušit po zavření vysokých škol nacistickými okupanty.S hereckou prací započal již na konci okupace v rodné Plzni (1943 – 1944). Následně prošel jako herec divadelní společností F. Sece (1944 – 1945), Východočeským divadlem (1945 – 1946), Studiem pražského Národního divadla (1946 – 1948), Divadlem S. K. Neumanna (1949 – 1958), kde byl v letech 1955 až 1958 ředitelem a nakonec Národním divadlem v Praze (1958 – 1973).V Národním divadle působil do své smrti jako člen činoherního souboru (1958), ekonomický náměstek ředitele (1958 – 1961), šéf činohry (1961 – 1965), zástupce šéfa činohry pro věci provozu (1965 – 1969), zástupce šéfa výpravy pro věci provozu (1. listopad 1969 – 1. říjen 1971) a také vedoucí ekonom výroby (1. říjen 1971 – 7. září 1973).Hereckou dráhu a umění Josefa Maršálka můžeme zaznamenat do roku 1955. Vytvářel zejména různé milovnické, mladické a hrdinské role a úlohy v domácím a světovém repertoáru. Představoval je zejména svým mladickým temperamentním zjevem, mimikou, gesty, hlasem a dalšími výrazovými prostředky. Z malého množství divadelních rolí si vyjmenujme: klíčník („Car Ivan Hrozný“), voják a hlasatel („Oblak a valčík“), Dobroděj („Ze života hmyzu“), Leopold Krüger („Když mramor oživne“), plukovník („Kulový král“), Karas Louda („Městečko na dlani“), policejní prefekt („Nezvěstná“) či don Felix („Opatřete si dvojníka“).V pozdějších letech svoji herecko dráhu a kariéru plně obětoval pro politické funkce, administrativní a ekonomické úkoly a zastupitelské a vedoucí posty. Byl znám svojí pečlivostí, svědomitostí a obětavostí. Své organizační schopnosti využil zejména v práci pro Divadlo S. K. Neumanna a Národní divadlo. Vždy usiloval o vytvoření dobrých podmínek pro tvůrčí práci herců a pracovníků.S filmem spolupracoval pouze párkrát, a to zejména v období své herecké dráhy. Svoji filmografii sestavil z rolí zcela zfanatizovaného mladého nacisty a syna dřevorubce, německého Čecha (J. O. Martin) Hanse Langera, který v afektu zabije svoji matku (Marie Nademlejnská) i sestru (Milica Kolofíková) ve Weissově dramatu ULOUPENÁ HRANICE (1947), pážete v Cikánově historické komedii ALENA (1947), strojníka Toníka Trunečka v dramatu Františka Čápa ZNAMENÍ KOTVY (1947), dělníka Milana Hoši v dramatu VELKÁ PŘÍLEŽITOST (1949) režiséra K. M. Walló, raněného studenta v Krškově historické rekonstrukci REVOLUČNÍ ROK 1848 (1949), Beránka ve Slavíčkově detektivce DNES O PŮL JEDENÁCTÉ (1949), rychtářova syna Vojty v Čápově dramatu DIVÁ BÁRA (1949), nadporučíka Rudyho v dětském snímku MALÝ PARTYZÁN (1950) Pavla Blumenfelda, člena StB v dobrodružném Čechově dobovém dramatu EXPRES Z NORIMBERKA (1953), úředníka osobního oddělení v BOTOSTROJI (1954) K. M. Walló či hlasatele na letišti v dramatu NEVĚRA (1956) pod režijní taktovkou (opět) režiséra K. M. Walló.Filmovou kariéru ukončil o šestnáct let později těsně před svoji předčasnou smrtí velkou úlohou komunisty Josefa Urbana v česko – polském dramatu BITVA O HEDVIKU (1972) Juliana Dziedziny, na kterém se podepsala nastávající neblaze proslulá normalizace.V dřívějších letech spolupracoval také s rozhlasovými médii. Josef Maršálek se také angažoval politicky, což se odrazilo i na jeho práci. Byl členem různých svazů, organizací a funkcí. Byl dlouholetým členem KSČ, za kterou byl zvolen v roce 1963 jako kandidát ÚV KSČ.Zejména za svoji politickou práci mu byla udělena Cena Ústředního Národního výboru hlavního města Prahy (1959) a předán Řád práce (1968). Josef Maršálek zemřel 7. září 1973 v Praze ve věku pouhých padesáti tří let. Jeho obětavá manželka Pavla Maršálková ho přežila o celých sedmnáct let.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)