Jaroslava Hanušová pochází z Prahy, od dětství se věnovala divadlu v rámci literárně dramatického kroužku, studium herectví také zvažovala po maturitě. Nakonec ale začala studovat právnickou fakultu, kterou však po třech letech opustila a pracovala jako učitelka v mateřské školce.
V polovině 80. let pak Hanušovou oslovil Jiří Lábus, s nímž se znala ze školy, a angažoval ji do tehdy velmi populárního pořadu MOŽNÁ PŘIJDE I KOUZELNÍK; dobová obliba tohoto zábavného seriálu se pochopitelně odrazila i na vzrůstající popularitě Hanušové, která zde po několik ztvárňovala postavu Jaruš.
Počátkem 90. let pak přišly i první filmové příležitosti (SLUNCE, SENO, EROTIKA, 1991; hlavně ale role sadistické vychovatelky Procházkové v dramatu REQUIEM PRO PANENKU, 1991).
V menších úlohách se také objevila v nepříliš zdařilých veselohrách KANARSKÁ SPOJKA (1993) a DIVOKÉ PIVO (1993), v poslední době jsme ji mohli zaznamenat v menší roli v psychologické road-movie VÝLET (2002).
Více příležitostí dostala Hanušová v televizi, mimo jiné v seriálech svého bývalého manžela Jaroslava Hanuše (ŽIVOT NA ZÁMKU, 1995; NÁMĚSTÍČKO, 2004).
V průběhu 90. let začala Hanušová také hostovat na několika divadelních scénách, objevila se na prknech Činoherního klubu nebo v představeních agentury Harlekýn.
Jarslava Hanušová je rozvedená – jejím manželem byl televizní režisér Jaroslav Hanuš, měli spolu tři děti, jejich dcerou je zdravotní sestra a také herečka Klára Hanušová, syn Jaroslav pracuje u divadla.
V říjnu roku 2013 přišla kvůli těžké cukrovce o jednu nohu. Na začátku prosince 2013 jí byla amputována i druhá noha.
(Zdroj: csfd.cz - Pavel "argenson" Vlach)
