František Miroslav Doubrava se narodil 27. března 1919 v Bratřejově u Sedlčan. Na konci 30. let začal jako zanícený ochotník s divadlem v Pražském dětském divadle Míly Mellanové a do roku 1945 cestoval s kočovnou divadelní společností Nová česká scéna. V letech 1945 – 1953 prošel českobudějovickým Jihočeským národním divadlem, Městským divadlem na Kladně, Městským oblastním divadlem Žižkov a Nezáv
František Miroslav Doubrava se narodil 27. března 1919 v Bratřejově u Sedlčan. Na konci 30. let začal jako zanícený ochotník s divadlem v Pražském dětském divadle Míly Mellanové a do roku 1945 cestoval s kočovnou divadelní společností Nová česká scéna. V letech 1945 – 1953 prošel českobudějovickým Jihočeským národním divadlem, Městským divadlem na Kladně, Městským oblastním divadlem Žižkov a Nezávislým divadlem v pražské Alhambře. A zbytek své umělecké dráhy završil ve dvou pražských scénách Realistického divadla Zdeňka Nejedlého (1953 – 1961) a Divadla Jiřího Wolkera, kde od roku 1961 působil až do svého odchodu na odpočinek.Jeho projev i postava se nejlépe hodily pro komické a veseloherní kreace. Často představoval různé uťápnuté, poťouchlé, ustrašené a poplašené lidičky, jež zvýrazňoval nejlépe svým charakteristickým hlasovým projevem. V české kinematografii začínal těsně po válce v roce 1946 jako Karel Morávek ve snímku krátké stopáže KDO JE VINEN? (1946) Bořivoje Zemana. Během své filmové kariéry často spolupracoval se studenty FAMU (Vladimír Voves, Jaroslav Hužera, Vladimír Brebera), když v jejich studentských snímcích zahrál Antoše (PŘEPADENÍ), vězně Unka (ŽIVOT JE SILNĚJŠÍ) a seladona (SCHŮZKA O PŮL ČTVRTÉ…).O čtyři roky později začal natáčet pravidelně. V 50. letech herecky prošel snímky ZOCELENÍ (stávkující), TEMNO (syn), SLEPICE A KOSTELNÍK (brigádník), POSEL ÚSVITU (student), PAST (údržbář Beran), BYLO TO V MÁJI (dělník Soukup), MILUJEME (SNB), CÍSAŘŮV PEKAŘ i PEKAŘŮV CÍSAŘ (lazebník), USMĚVAVÁ ZEM (traktorista Mazač), SLOVO DĚLÁ ŽENU (člen orchestru), DIVOTVORNÝ KLOBOUK (krejčík), ZTRACENÁ STOPA (vojín starající se o psy), PSOHLAVCI (Chod), NECHTE TO NA MNĚ (řečník na schůzi lesníků), TANKOVÁ BRIGÁDA (voják s novinami), ROZTRŽKA (laborant), ZAOSTŘIT, PROSÍM! (úředník v nakladatelství), ŽIŽKOVSKÁ ROMANCE (kamarád Sláva Luňáček), O MEDVĚDU ONDŘEJOVI (pekařský tovaryš), ZKOUŠKA POKRAČUJE (herec) i DAŘBUJÁN A PANDRHOLA (krejčí).V uvolněných 60. letech byl staršinou Železniční bezpečnostní služby (BÍLÁ SPONA), závozníkem Národní galerie (PŘÍPAD LUPÍNEK), fotoreportérem (RYCHLÍK DO OSTRAVY), reportérem u startu (MUŽ Z PRVNÍHO STOLETÍ), příslušníkem VB (KDE ALIBI NESTAČÍ a STRAŠNÁ ŽENA), profesorem večerní školy (ŽIVOT BEZ KYTARY), podpraporčíkem opět VB (KAŽDÁ KORUNA DOBRÁ), dělníkem Frantou (ČERNÁ DYNASTIE), vrátným v rozhlase (KRÁL KRÁLŮ), televizním redaktorem (HANDLÍŘI), ženichem Arnoštem Velebným („RAKEV VE SNU VIDĚTI…“), službou ve vrátnici (SVATÁ HŘÍŠNICE) apod. apod. Vždy byl ztvárňovatelem malých a drobných epizodek.Ve filmování pokračoval i během normalizačních 70. let, v komediálních a někdy i tendenčních snímcích: „PANE, VY JSTE VDOVA!“ (tympánista v divadle), TAJEMSTVÍ VELIKÉHO VYPRAVĚČE (divadelní zřízenec), DÍVKA NA KOŠTĚTI (vedoucí farmy zvířat), AFÉRY MÉ ŽENY (podpraporčík VB), ZBRANĚ PRO PRAHU (přednosta Škrdle), JAK UTOPIT DR. MRÁČKA ANEB KONEC VODNÍKŮ V ČECHÁCH (vědec), DVACÁTÝ DEVÁTÝ (pokladník odborů), ROMANCE ZA KORUNU (příslušník VB), BOUŘLIVÉ VÍNO (vedoucí obchodu Klenoty), OSVOBOZENÍ PRAHY (úředník v Obecním domě), COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPENÁT (učitel Řehák), VÍTĚZNÝ LID (zřízenec sněmovny) a nebo JAK SE BUDÍ PRINCEZNY (plačící voják).Čile spolupracoval i s televizními (např. inscenace KDO HLEDÁ, NAJDE, RUDÝ PRIMÁTOR a další), rozhlasovými (šofér Vasja v dramatizaci „Chirurg Platon Krečet“ 1957 nebo krčmář v „Pasáčkovi vepřů“ 1977) a dabingovými studii. I když už byl dlouhá léta na penzi, od Herecké asociace, prostřednictvím Nadace Život umělce, získal Cenu Senior Prix (2000). O tři roky později František Miroslav Doubrava zemřel 28. prosince 2003 v Praze ve věku vysokých osmdesáti čtyř let. Zemřel, zapomenut širokou veřejností a též diváckou obcí. Na svém kontě zanechal přes padesát filmových úkolů, řadu divadelních úloh a další příležitosti v rozhlase i v televizi.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)