Dagmar Patrasová

Dagmar Patrasová se narodila v dubnu 1956 v Praze v umělecké rodině. Jejím otcem byl profesor Karel Patras, sólový harfenista České filharmonie a docent AMU. Maminka Věra Patrasová byla zpěvačkou filharmonického sboru. Starší sourozenci Věra a Vladimír působí mimo uměleckou branži.

Vzhledem k profesnímu zaměření rodičů byla Dagmar Patrasová odmalička cílevědomě vedena k lásce k hudbě a ostatním uměleckým oborům. Navštěvovala hodiny klavíru, zpívala v Kühnově dětském sboru, chodila do výtvarného kroužku, věnovala se sportovní gymnastice a později chodila i do dramatického kroužku. Studium na pražské konzervatoři považovala za logické završení svých zájmů a školních aktivit. Na Státní konzervatoři studovala hru na klavír a na kytaru. Ještě během studia se zúčastnila konkurzu do stálého angažmá divadla Semafor, po absolutoriu byla přijata a stala se členkou skupiny kolem Jiřího Suchého neboť Semafor byl v 70. a 80. letech rozdělen do tří souborů. Podílela se na řadě slavných představení, např. na legendární Kytici, Smutku bláznivých panen, Sladkém životě blázna Vincka, Vetešníkovi, Kdyby tisíc klarinetů nebo Slečně v sedmé řadě.

Ve filmu debutovala velmi záhy - již v pouhých 17 letech se objevila jako jedna ze studentek v hudební komedii TŘICET PANEN A PYTHAGORAS. Následovalo několik menších televizních rolí, mezi které patřila např. starší sestra v pohádce MALÁ MOŘSKÁ VÍLA. V roce 1979 na sebe upozornila jako Marta Vaňková v kriminálce SMRT STOPAŘEK. Sešla se tu se slovenskou kolegyní Janou Nagyovou. Po úspěchu filmu byla dvojice následně obsazena do pohádkového seriálu ARABELA. Pro profesionální dráhu Patrasové byla vždy příznačná schopnost sebeprezentace a cílevědomost. I když se Nagyová díky hlavní roli princezny Arabely vezla na vlně mimořádné popularity, její herecká kariéra šla v 80. letech do ztracena a už dávno se oboru nevěnuje. Naproti tomu Patrasová dokázala z vedlejší a především záporné role princezny Xenie vytěžit maximum a fakticky na této postavě založit životní kariéru.

V 80. letech se objevila ve výrazné seriálové roli Emilie Fernandez v kultovním seriálu NÁVŠTĚVNÍCI. Zahrála si rovněž v několika úspěšných pohádkách, jako např. KOLOBĚŽKA I., O PRINCEZNĚ, KTERÁ RÁČKOVA či JAK SE MELE BABÍ HNĚV. Počátkem 90. let si zopakovala roli Xenie jako polepšené princezny a šťastné maminky v seriálu ARABELA SE VRACÍ. To už se ale její profesní dráha ubírala směrem k moderování dětských pořadů a hudební produkci.

Patrasová se zpěvu nevyhýbala ani na půdě Semaforu. Navštěvovala hodiny zpěvu u profesorky Jaroslavy Bernardové a začátkem 90. let u Lídy Nopové. V rozhlase účinkovala v kabaretech Červená sedma Ondřeje Suchého a Ondřeje Dudka. Oldřich Suchý se postupně stal jejím dvorním textařem. Na přelomu 70. a 80. let nazpívala pro redakci zábavy Československé televize řadu kabaretních písniček a začala se prosazovat jako zpěvačka. V pořadu SEJDEME SE NA VÝSLUNÍ se setkala se svým budoucím manželem, špičkovým klarinetistou Felixem Slováčkem. Toho napadlo, aby Patrasová natočila album dětských písniček. Jmenovalo se Pasu, pasu písničky a mělo mimořádně velký komerční úspěch. Kariéra zpívající herečky se začala ubírat směrem k produkci pro nejmenší diváky. Natočila postupně dvacet dobře prodávaných alb. Spolupracovala se svým bývalým spolužákem z konzervatoře Michaelem Kocábem a s Lou Fanánkem Hagenem.

Po 14 letech odešla ze Semaforu a začala moderovat STUDIO KAMARÁD, na kterém se podílela i autorsky. Po zrušení tohoto pořadu moderovala na OK3 a poté na TV Premiéra BABY STUDIO, ve druhé polovině 90. let uváděla na ČT pořady KUŘÁTKA, KOUZELNÁ ŠKOLKA a POHÁDKOVÁ NEDĚLE. Z jejích uměleckých aktivit se stala dobře fungující obchodní firma, o které se odborná kritika vyjadřovala s krajním despektem. Hudební publicisté sice obraceli oči v sloup, ale na úspěch D. Patrasové nic nezměnili. Koncem 90. let začala vydávat časopis pod názvem Dáda a knížky Ondřeje Suchého, které navazovaly na její hudební počiny. Moderovala Raníček s Dádou a hrála autorská představení pro děti po celé republice. V kulturním domě Novodvorská otevřela Baby studio, kde mohou děti trávit volný čas. Po letech se objevila v menší roli ve filmu CHOKING HAZARD a v televizním seriálu LETIŠTĚ. Natočila sedm videokazet a namluvila např. Neználkovy příhody.

Během své herecké kariéry Patrasová využívala atraktivní vzhled kombinovaný s poněkud mondénním provokativním chováním. Zvlášť markantní to bylo v případě komedie TRHÁK, kde se z bezvýznamného štěku s minimem textu v podobě filmové klapky stal díky podání Patrasové jeden ze symbolů filmu a herečka se objevila na reklamních poutačích k tomuto snímku. Podobně půvabně zahrála Manuelu v komedii VRCHNÍ, PRCHNI nebo ve snímku ZELENÁ VLNA neznámou dívku z plovárny. Patrasová se objevila opakovaně i v zahraniční produkci. Pro německou DEFA natočila film VAN GOGH - SMYČKA ČASU a seriál HOTEL POLAN A JEHO HOSTÉ.

Dagmar Patrasová žije v Praze, je dlouhodobě vdaná, má syna Felixe a mladší dceru Aničku. Syn Felix jde ve stopách svých rodičů a věnuje se muzice - na konzervatoři studoval hru na klarinet.

(Zdroj: csfd.cz - Milan "gudaulin" Černý)