Státní opera Praha

Státní opera v Praze patří k nejvýznamnějším hudebním scénám v Evropě. Najdete ji nedaleko stanice Metra C mezi Národním muzeem a hlavním nádražím v Praze. Můžete si sem zajít na balet i operu, k neznámějším současným inscenacím patří například Rusalka, Carmen nebo La traviata. Kromě toho se tu koná řada jiných akcí, v roce 2011 tu měl koncert třeba George Michael.

Wilsonova, 110 00, Praha 1

Telefon: +420 224 901 448
E-mail: dotazy@narodni-divadlo.cz
Web: www.narodni-divadlo.cz/cs/statni-opera

Od sezony 2016/17 probíhá ve Státní opeře rekonstrukce a hraje se v Hudebním divadle Karlín kde Opera a Balet uvádí svá představení

Státní opera Praha je od roku 2012 součástí Národního divadla. Jako taková se zaměřuje na balet a operu. Jiné žánry v jejím repertoáru nenajdete. Státní opera se řadí k nejvýznamnějším kulturním stánkům na území hlavního města Prahy. Původní německé divadlo vzniklo z prostředků německého obyvatelstva a hrálo výhradně v německém jazyce. Dnes se může pochlubit špičkovým nastudováním klasického baletu i opery. Hudební soubor Státní opery patří k nejlepším svého druhu.

Interiérem nerezonují jen klasická díla, ale v posledních letech se zde objevily i hry zcela moderní. Například zde můžete vidět Válku s mloky tak, jak se jejího zpracování chopil Vladimír Franc.

Známou každoroční akcí je Ples v opeře, který se v Praze koná podle Vídeňského vzoru. Na své si při jeho konání přijdou především milovníci tance, hudby a krásných drahých rób.

Více informací

Státní opera v Praze dnes spadá pod organizační hlavičku Národního divadla. Historicky se nicméně jednalo o zcela samostatný divadelní stánek.

Obyvatelé Prahy, kteří se hlásili k německé národnosti, měli svůj divadelní stánek v horní části Václavského náměstí a naopak čeští obroditelé hráli své hry nejprve v Boudě v jeho dolní části a později ve Stavovském divadle na spodním konci náměstí.

Historicky je vznik scény Státní opery Praha spojen s 80. lety 19. století, tedy s dobou, kdy Češi vybírali peníze na stavbu své Zlaté kapličky. Ani německé obyvatelstvo přitom nechtělo zůstat pozadu a z vlastní sbírky staví neorokokovou stavbu. Její interiér se právem řadí k tomu nejlepšímu, co mohou divadelní interiéry oku diváka nabídnout.

Až do skončení druhé světové války zde převažovaly opery a hry německých autorů. Samotné slavnostní otevření v roce 1888 zahájila opera Richarda Wagnera. Do roku 1938, kdy německý divadelní spolek prodává celou budovu československému státu, se zde vystřídala taková hudební esa své doby jako Richard Strauss, Gustav Mahler nebo Enrico Caruso.

Divadlo mělo na svou dobu obdivuhodně široký repertoár, který zahrnoval i hry německých autorů žijících v Praze. Po roce 1938 a následné vojenské okupaci se zde hrají jen příležitostné hry souborů, které na její scéně pouze hostují. Opět šlo pouze o hry v německém jazyce.

S příchodem Rudé armády a osvobození Prahy se z původní německé scény stává v zápalu poválečného nadšení Divadlo 5. května a od roku 1948 nese název Smetanovo divadlo. Od roku 1992 je potom scéna organizačně osamostatněna a funguje na pražské divadelní scéně jako solitér.

S nástupem roku 2012 a reorganizací Národního divadla se Státní opera Praha ve stejném roce začleňuje do organizačních struktur Národního divadla, a to i přes odpor některých umělců a odborné veřejnosti.