Bohumil Kovář se narodil 24. června 1865 v Praze. Začínal roku 1885 v plzeňském Městském divadle, kde získával i první výraznější příležitosti. Prošel řadou kočovných souborů a od roku 1900 přešel už definitivně do Prahy. Jako herec, divadelní režisér, ředitel a oblíbený kabaretiér prošel řadou komických a kabaretních menších i větších pražských scén (nějaký čas působil též v Brně). V letech 1919
Bohumil Kovář se narodil 24. června 1865 v Praze. Začínal roku 1885 v plzeňském Městském divadle, kde získával i první výraznější příležitosti. Prošel řadou kočovných souborů a od roku 1900 přešel už definitivně do Prahy. Jako herec, divadelní režisér, ředitel a oblíbený kabaretiér prošel řadou komických a kabaretních menších i větších pražských scén (nějaký čas působil též v Brně). V letech 1919 – 1922 se stal ředitelem Lidového divadla Uranie v Holešovicích. Ve 20. letech pokračoval v umělecké činnosti i ve Švandově divadle na Smíchově (jež kvůli finančním problémům v roce 1928 zaniklo). Nakonec Vávra hereckou dráhu dokončil v Intimním divadle (1929 – 1931), kde setrval až do své smrti (tato scéna ho přežila o pouhý jediný rok).Své herecké předpoklady využil v menších charakterních kreacích českého a světového repertoáru. Ve filmu se objevil velmi záhy. V jednom z prvních českých hraných filmů, v komedii JARNÍ SEN STARÉHO MLÁDENCE / SEN STARÉHO MLÁDENCE (1910) režiséra Josefa Křičenského sehrál menší úložku pana domácího. Řadu let byl za režiséra tohoto snímku pokládán první český filmař Josef Kříženecký, ten však vstál pouze na postu kameramana (podle některých tvrzení není ani tato informace jistá). Ale k dalšímu filmování se Bohumil Kovář dostal až o deset let později. Už jako ředitel Uranie obdržel roli otce titulního hrdiny Billyho (Miroslav Josef Krňanský) v Krňanského komedii BILLY V PRAZE (1920).Oba tyto snímky se do dnešních dnů nedochovaly. O rok později byl ředitelem divadelní společnosti ve snímku SÁZKA O HUBIČKU (1921), opět režiséra Miroslava Josefa Krňanského. A ani tato komedie se už nezachovala (neznáme ani přesný obsah). Podle stejnojmenné humoresky Karly Tumy Z ČESKÝCH MLÝNŮ (1925) natočil Svatopluk Innemann a Ferry Seidl komedii, ve které si Kovář zahrál faráře. Po jeho boku se představil například režisér Ferry Seidl, Filip Balek – Brodský a Milka Balek – Brodská, Jiří Plachý, Zdena Kavková, Vladimír Řepa, Božena Svobodová, Antonín Frič, Luigi Hofman, Nora Ferry, Hugo Haas, Josef Oliak, Václav Žichovský, Jan Richter, Josef Mužík, Růžena Denisová a další.Další dva roky čile pokračoval ve filmování. Jako pantáta se zjevil v Hajského dramatu LOUPEŽNÍCI NA CHLUMU (1926) s Karlem Machkem, Ludvíkem Veverkou, L. H. Strunou, Janem Markem, Jindřichem Plachtou, Janem Vávrou, Marií Grossovou, Máňou Ženíškovou, Milošem Hajským, Sašou Dobrovolnou, Václavem Srbem či Josefem Švábem – Malostranským. A též jako vojenský krejčí v PRAŽSKÝCH DĚTECH (1927) Roberta Zdráhala s Martou Friedmanovou, Ferry Seidlem, Janem W. Speergerem, Theodorem Pištěkem, Boženou Svobodovou, Bronislavou Liviou, L. H. Strunou, Janem Markem, Antonií Nedošinskou a Karlem Fialou v hlavních rolích. Film LOUPEŽNÍCI NA CHLUMU se rovněž nedochoval.V roce 1929, poslední filmovací rok Bohumila Kováře, se představil naráz v pěti snímcích. Byl například svatým Petrem u nebeské brány v další verzi komedie Z ČESKÝCH MLÝNŮ (1929) režisérů Krňanského a Seidla, otcem mlynářem Horynou v Krňanského STARÉM HŘÍCHU (1929), režisérem v melodramatu HŘÍCHY LÁSKY (1929) Karla Lamače, železničářem ve světově proslulém erotickém dramatu Gustava Machatého EROTIKON (1929) a také karbaníkem v dalším dramatu režiséra a scenáristy Miroslava Josefa Krňanského ADJUNKT VRBA (1929). I když žil ještě další dva roky, žádnou filmovou nabídku již prakticky nevyužil.Spolupracoval též s rozhlasem. Všestranný umělec a jeden z průkopníků české kinematografie Bohumil Kovář zemřel 9. ledna 1931 v rodné Praze ve věku vysokých nedožitých šestašedesáti let. Bohužel, i když se zvukového období dožil (to české existovalo už více jak rok), nezanechal v něm jedinou stopu. Přesto dnes právem patří do řad českých kinematografických průkopníků a právoplatných filmových herců 10. a 20. let, jejichž řady obsadil mezi prvními (spolu s Josefem Švábem – Malostranským, Ferry Seidlem, Ferdinandem Gýrou, Josefem Křičenským, Bertou Friedrichovou, Ottou Zahrádkou a též Marií Demartiniovou – Hradčanskou). Historický význam ve filmovém oboru Bohumila Vávry je však dnes již poněkud pozapomenut.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)