Divadlo v Řeznické

Divadlo v Řeznické je jednou z nejmenších pražských divadelních scén, jejímž specifickým rysem je úzký kontakt s diváky a experimentální činnost v oblasti neotřelých dramatických proudů. Divadlo chce být scénickou dílnou a divadelní laboratoří. Na prknech divadla zazářilo mnoho hereckých hvězd, vedle Niny Divíškové například Hana Maciuchová, Martin Huba nebo Stanislav Zindulka.

Řeznická, 110 00, Praha 1

Telefon: +420 222 230 934
E-mail: divadlo@reznicka.cz
Web: www.reznicka.cz

Divadlo se se programově zaměřuje na širokou paletu směrů a experimentů. Právě schopnost experimentování a hledání nových forem a výrazových prostředků dělá z Divadla v Řeznické to, čím je. Vysoký umělecký kredit, kterým se honosí, je dán nejen pečlivou dramaturgií a výběrem méně známých i známějších her, ale i odvahou pohrávat si s klasickými divadelními tituly v nových formách.

Divák zde nalezne jak příběhy s jednoduchou dějovou linkou, tak i ty, které přímo hýří zvraty. Program divadla není jen doménou dospělých, na své si tu přijdou i děti. Vyjma současné české i světové tvorby v jeho foyer probíhají výstavy fotografii nebo vernisáže výtvarných děl.

Komorní studiová scéna Divadla v Řeznické se nachází v miniaturním prostoru suterénu nájemního domu ve stejnojmenné ulici. Hlediště pojme 72−81 diváků. K jevišti přiléhá foyer. Kromě toho je tu i divadelní bar. Herci využívají zkušebnu v protilehlém domě.

V prostorách divadla se konají i tiskové konference, prezentace firem, večírky pro zaměstnance, knižní křty, umělecké dílny a spousta dalších akcí. Celková kapacita divadla je asi 100 lidí.

Více informací

Divadlo v Řeznické sídlí v malém sklepním prostoru funkcionalistického nájemního domu, který stojí na místě pozdně empírového pavlačového domu Chaloupka. Ten sloužil jako penzion a hotel, v přízemí pak byla restaurace a v suterénu dokonce vinárna. Nechali ho postavit manželé Urešovi podle projektu Antonína Žižky z let 1936−1937.

Od té doby měl dům mnoho funkcí, byl zde taneční sál, ubytovna partyzánských jednotek za druhé světové války, později zde bydleli lidé vracející se z koncentračních táborů. Taky zde byl domov mládeže a koleje pro ženaté studenty. Objekt dlouhou dobu vlastnila Karlova univerzita, než byl v roce 1993 navrácen původním majitelům. Od roku 2008 je divadlo obecně prospěšnou společností.

V suterénu objektu vznikal od počátku 60. let mládežnický klub, ze kterého se později stal klub hudební. Asi nejznámější kapelou, která zde vystupovala, byla Jazz Celula Laca Decziho.

Divadlo tu začalo fungovat v roce 1980. Tehdy však nemělo stálý soubor ani repertoár, vystupovaly tu především amatérské skupiny nebo například Pražská pětka či studenti DAMU. Divadlo od té doby prošlo postupnou profesionalizací, ovšem stále bez vlastního souboru.

Umělecký soubor Divadla v Řeznické

Režiséři

Lucie Bělohradská
Peter Gábor
Arnošt Goldflam
Martin Huba
Jana Kališová
Jakub Nvota
Jaromír Pleskot
Viktor Polesná
Jakub Zindulka

Herci

Bakerová Daniela
Divíšková Nina
Dušek Zdeněk
Etzler Miroslav
Fidlerová Radka
Hofmann Martin
Huba Martin
Knor Miloš
Koreček Ivan
Kraus Martin
Kulovaná Anna
Maciuchová Hana
Masopust Tomáš
Matásek David
Matonoha Tomáš
Měcháček Tomáš
Myšička Martin
Nekudová Tereza
Ronec Marek
Satoranský Jaroslav
Skořepová Luba
Smutná Jitka
Svobodová Ilona
Štěpánková Lucie
Švehlík Alois
Valenta Radek
Vlasák Jan
Zadražil Jan
Zindulka Jakub
Zindulka Stanislav

Repertoár Divadla v Řeznické

Vražedný pátek - Benjamin Kuras
Premiéra mládí aneb Nestřílejte se sami, zařídíme to za Vás - Christian Giudicelli
Zlomatka - Mario Gelardi
Ještěrka na slunci - John Murrell
Sheldon a jeho matka paní Levinová aneb jejich neuvěřitelná dobrodružství - Sam Bobrick a Julie Steinová
Řeznická (divadelní) dílna / divadlo na vlastní kůži
Červená - John Logan
Kolega Mela Gibsona - Tomasz Jachimek
Mydlibaba a ty druhé aneb Třikrát do černého - Aldo Nicolaj
Po zkoušce - Ingmar Bergman
Špatná ženská aneb Jak přežít manželství a neunudit se k smrti - Roger O. Hirson