Zřejmě nejslavnější švédská herečka hned po Ingrid Bergman, celým jménem Kerstin Anita Marianne Ekberg, kterou stejně tak jako Ingrid neproslavily švédské filmy. Vše začalo, když se ve svých dvaceti letech stala Miss Švédska. Odcestovala do USA na soutěž Miss Universe. Účast proběhla bez většího úspěchu, nicméně díky nabídkám od modelingových agentur mohla zůstat v Americe a brzy přišly i nabídky od filmu.
Jednalo se vcelku o bezvýznamné role a doopravdy na sebe upozornila až italským filmem VOJNA A MÍR (1956), kde se objevila vedle takových hvězd jako Audrey Hepburn nebo Henry Fonda. V témže roce získala Zlatý glóbus jako nejslibnější začínající herečka. A to by ani nebyl Federico Fellini, aby si nevšiml urostlé, vnadné blondýny, která se přímo nabízela být obsazena do role „živé panenky“ ve SLADKÉM ŽIVOTĚ (1960). Její úloha je vedlejší, ale možná nejzapamatovatelnější a to až tak, že se svého času stala jistým sexsymbolem a neexistuje moc lidí, kteří by neznali její nejslavnější scénu za celou kariéru – koupel v římské Fontáně di-Trevi. Spolupráce s Fellinim pokračovala na povídkovém BOCCACCIU ´7O (1962), kde je její krásou z billboardového plakátu na reklamu na mléko omámen doktor Antonio v podání Peppina de Filippa.
Po dlouhé odmlce se s Fellinim sešla až v roce 1987 při natáčení autobiografického INTERVISTY, kde hrála sebe samu. To ale neznamená, že v letech 1962-87 nějakým způsobem zahálela, hrála stále, hrála dobře, ale s upadající krásou a přibývajícími kilogramy, přestávala být obsazována do rolí atraktivních žen a jen zřídka kdy si mohla užívat role hlavní. Ale pokud ano, tak film stojí výhradně na ní, jako ve vampírském hororu MALENKA (1969) či dramatu SUOR OMICIDE (1978), kde podala vynikající výkon traumatizované ženy těžkou nemocí a zároveň čelící obvinění z několika vražd.
Pravdou je, že od 90. let se už moc hereckých příležitostí nenaskytlo, daleko více na sebe například upozorňuje odvážnými fotkami do pánských časopisů, což při jejím dnešním zevnějšku není možná úplně vhodné, ale pro ni to znamená jistou kompenzaci za vyhasínající slávu.
Co se týká soukromí, byla tři roky vdaná za Anthonyho Steela a později za Rika van Nuttera, s nímž jí manželství vydrželo dvanáct let. Ani z jednoho svazku nevzešel žádný potomek. V roce 1995 byla časopisem Empire zařazena mezi 100 nepřitažlivějších hvězd filmové historie.
(Zdroj: csfd.cz - Iva "Ingrid" Jurová)
