Divadlo pod Palmovkou

Divadlo pod Palmovkou je profesionální repertoárové divadlo s pravidelně inovovanou nabídkou inscenací domácích i zahraničních autorů. Kvalitu jejich inspirativní divadelní tvorby oceňují sami diváci průměrnou 98% obsazeností hlediště. Malá scéna v podkroví divadla slouží jako domov Komorní činohry. Ta se zaměřuje na současnou světovou dramatickou tvorbu, kterou často v českých zemích zpracovává jako premiéru.

Zenklova, 180 00, Praha 8

Telefon: +420 283 011 127
E-mail: info@divadlopodpalmovkou.cz
Web: http://www.divadlopodpalmovkou.cz

V repertoáru Divadla pod Palmovkou najdou diváci nejen velké dramatické příběhy, ale i představení reflektující problémy současnosti a skvělé komedie. Programově se divadlo snaží zůstat na stejné úrovni jako v dobách, kdy jeho poetiku vytvářel například režisér Václav Lohniský, který jako první v Evropě zpracoval Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové, autora tehdy roku 1963 dokonce pozval na premiéru. Navazovat lze také na práce režisérů Jana Grossmana, Otomara Krejči nebo Jana Nebeského.

Divadlo má vysokou návštěvnost a stabilní diváckou obec, a to i díky kvalitní zvukové a světelné technice na velké i podkrovní studiové scéně.

Foyer a kavárna přitahují diváky doprovodnými programy a zpestřením jsou i pronájmy divadla mimopražským profesionálním souborům. Další diváky soubor divadla získává na dobře organizovaných zájezdových představeních po českých, moravských i slezských městech.

Zenklova ulice, kde Divadlo pod Palmovkou stojí, je jen kousek od stanice metra Palmovka a zároveň je křižovatkou mnoha autobusových a tramvajových linek.

Přístup do všech prostor divadla je bezbariérový.

Více informací

Na místě dnešní divadelní budovy v dolní části libeňské Zenklovy ulice se divadelní kusy uváděly už kolem roku 1865, tenkrát to ale bylo v zájezdním hostinci U Deutschů. Moderní historie Divadla pod Palmovkou začíná v roce 1949, kdy sem ze žižkovské Akropolis přesídlilo Městské a oblastní divadlo Žižkov. Od 50. let do 27. září 1990 pak libeňská scéna nesla název Divadlo S. K. Neumanna.

Politické uvolnění po smrti Josifa Stalina roku 1953 umožnilo libeňskému divadlu se repertoárově rozšířit. Roku 1956 se stal šéfrežisérem Václav Lohniský, který za svůj život vytvořil 129 filmových rolí a režíroval 105 divadelních představení. Roku 1958 byl pak jmenován ředitelem. Výsledky souboru pod jeho vedením sem nasměrovaly pozornost tehdejší divadelní veřejnosti. V repertoáru divadla se objevila díla jak klasické činohry a inscenace moderních českých a světových autorů, tak i muzikály a hudební komedie.

Že tu v šedesátých a počátkem sedmdesátých let působila řada schopných a svobodných divadelních duchů, dnes bereme jako samozřejmost té doby. Ale že se tu něco podobného mohlo dít v době normalizační, to se ví už méně. Nicméně i v sedmdesátých a osmdesátých letech tu působila řada vynikajících divadelníků. Mnozí z nich nesměli pracovat v divadlech ve vnitřní Praze a scéna v Libni, kam tehdy ještě nevedlo metro, se ideově čistotným soudruhům zdála dostatečně odlehlá pro méně politicky osvícené režiséry i herce. Postupně se sice repertoár přiklonil k lidovějším a klasičtějším dílům, ale inscenace v té době zaujaly hlavně kvalitou hereckého a režijního provedení.

Po změně režimu v roce 1989 se ujal návrh režiséra Oty Ševčíka přejmenovat zdejší scénu na Divadlo pod Palmovkou, což tehdejší ředitel divadla podpořil a v září 1990 tak libeňská scéna získala své současné jméno.

Roku 1995 prošlo divadlo rozsáhlou rekonstrukcí, která mu vrátila jeho secesní podobu a zařadila ho mezi nejkrásnější pražské divadelní sály s vysokou návštěvností.

V září 2013 se novým ředitelem a uměleckým šéfem Divadla pod Palmovkou stal Michal Lang, který tak ve funkci nahradil Petra Kracika.